Má Maďarsko pykat za to, že nechce být zemí přistěhovalců? Orbán odmítl výtky europarlamentu

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v Evropském parlamentu odmítl všechny výtky ohledně porušování základních hodnot Evropské unie, právního státu a lidských práv. Prohlásil, že při středečním hlasování o doporučení spustit kvůli tomu proti Budapešti sankční řízení neodsoudí většina europoslanců jeho vládu, ale jeho zemi a její lid. Maďarsko se ale podle Orbána nepodvolí.

„Odsoudíte Maďarsko, které je už tisíc let součástí křesťanské Evropy a i svou krví bojovalo za svobodu a demokracii,“ prohlásil. „Chcete většinou hlasů rozhodovat, co je pro Maďary správné. Víte lépe než Maďar, co chce Maďar?“ uštěpačně se ptal Orbán, jehož strana v dubnu vyhrála třetí parlamentní volby za sebou, a to jasnou většinou. Teď se ale EP podle Orbána chystá umlčet ty, co nemají stejný názor, například na migrační politiku, a potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty. A ptal se také, zda snad má pykat Maďarsko za to, že se nechce stát „zemí přistěhovalců“.

Autorka kritické zprávy o situaci v Maďarsku Judith Sargentiniová hned na úvod zdůraznila, že Orbánova vláda umlčela opoziční média, zbavuje další generace možnosti kriticky přemýšlet a brání nevládním organizacím sloužit lidem na okraji společnosti, zatímco jednotlivci se obohacují na účet peněz od poplatníků z Evropské unie. „Nastal čas na zásadní rozhodnutí. Dovolíme (maďarské) vládě porušovat hodnoty, na nichž je EU založena?“ zdůraznila závěrem.

„Ustavičně jsme usilovali o dialog, ale k ničemu to nevedlo. Vy osobně představujete nejzkorumpovanější režim v EU,“ prohlásil za evropské socialisty Udo Bullmann. Vyzval největší poslanecký klub, dosud váhající lidovce, aby se rozhodli „pro Evropu, a ne pro zkorumpovaného Orbána“, v jehož zemi u třetiny veřejných zakázek je jediný zájemce – a těží z toho „Orbánovi přátelé“. Další zákonodárci odsuzovali „kult osobnosti“ maďarského premiéra či „rasismus“ v přístupu k romské menšině či obecně „autoritářskou, protidemokratickou politiku“ šéfa maďarské vlády.

Naopak polský europoslanec Ryszard Legutko za konzervativce odmítl „útok proti legitimní, demokraticky zvolené vládě“; pak by se totiž mohlo stejně zatočit i s Polskem. Za Orbána se postavil také známý britský euroskeptik Nigel Farage. A také zazněla připomínka, že Orbánovu stranu v EP zastupuje i romská poslankyně.

Kritiku europoslanců na Orbánovu adresu ale podpořila Evropská komise.

„Bohužel, musíme sdílet znepokojení ohledně nezávislosti soudnictví, korupce a dodržování základních práv, včetně akademických svobod a svobod médií. Opatření maďarské vlády omezují občanskou společnost,“ prohlásil místopředseda EK Frans Timmermans. Za neslučitelné s unijním právem označil i politiku maďarské vlády vůči migrantům a zacházení s žadateli o azyl, které podle komisaře „není zrovna křesťanské“. Varoval také, že nelze ani tolerovat pochybení v zacházení s unijními penězi. Komise bude Maďarsko dále sledovat a „přijme potřebné kroky, pokud to bude nutné“.

Aby EP – vůbec poprvé – přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, bude ve středu vyžadovat hlasy alespoň dvou třetin přítomných poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.

„Budu hlasovat proti jakémukoliv postihu Maďarska,“ avizoval český europoslanec Tomáš Zdechovský, podle kterého je kritika Orbánovy vlády nevyvážená a často i nesmyslná. Místopředseda EP Pavel Telička sice také pokládá tuto kritiku za často ovlivněnou emocemi, ale dodává, že „problém existuje“ a „situace je natolik vážná, že není prostor pro pokrytectví“.