Minule prognostik, nyní ekonom. Proč Zeman pro letošní volby „změnil“ povolání?
Prezidentské volby 2018
NOVÉ
Jan Zatorsky
Zatímco při první přímé prezidentské volbě stálo na hlasovacím lístku prezidenta Miloše Zemana v kolonce povolání prognostik, letos se z něj stal ekonom. Co za změnou stojí, Pražský hrad nesdělil. Obecně mají kandidáti ve výběru toho, co do kolonky povolání v kandidátní listině napíšou, velkou volnost. Ministerstvo vnitra správnost nijak nekontroluje.
Na dotaz, proč nastala oproti roku 2013 v Zemanově profesi změna, mluvčí Hradu Jiří Ovčáček serveru Echo24 jasně neodpověděl. „Jistě si investigativně zjistíte, kterou vysokou školu pan prezident vystudoval a ze které vysoké školy byl komunisty po roce 1968 vyhozen,“ uvedl Ovčáček. Zeman v roce 1969 promoval na Vysoké škole ekonomické, diplomovou práci sepsal na téma prognostiky. Tento obor na VŠE do roku 1970 i vyučoval. V témže roce byl vyloučen z Komunistické strany Československa.
Ministerstvo vnitra, do jehož gesce volby spadají, pravdivost údajů ani jejich délku v kolonce povolání neřeší. Kandidáti do prezidentských, ale i jiných voleb pouze podepisují prohlášení kandidáta, kde je uvedeno, že údaje v kandidátní listině jsou pravdivé. Údaje z kandidátních listin jsou následně použity i pro hlasovací lístky.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
„Kandidáti musí uvést zaměstnání nebo povolání, které vykonávali nebo zastávali v době podání kandidátní listiny. Nicméně na to povolání se nahlíží jako na něco celoživotního. Tedy například lékař v důchodu může napsat lékař,“ uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva vnitra Klára Pěknicová. V zákoně o volbě prezidenta republiky je nicméně v paragrafu 25 stručně uvedeno, že náležitostí kandidátní listiny je „zaměstnání nebo povolání, které kandidát v době podání kandidátní listiny zastává“.
„My to nicméně nijak nekontrolujeme. Kandidáti podepisují prohlášení kandidáta, kde je mimo jiné uvedeno, že všechny údaje na té kandidátní listině jsou pravdivé,“ dodala Pěknicová.
Podobné to je u kandidátů pro sněmovní volby. Na hlasovací lístek své strany si do kolonky povolání mohou kandidáti napsat cokoli. O „rostlinolékařích, hvězdářích či lékařích roku“ na kandidátních listinách pro říjnové volby do sněmovny jsme psali ZDE.
Prezidentští kandidáti se s kolonkou povolání vypořádali různě. Zatímco Zeman (ekonom), Jiří Drahoš (fyzikální chemik), Vratislav Kulhánek (podnikatel), Jiří Hynek (prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR), Mirek Topolánek (manažer) a Pavel Fischer (diplomat) se se svou profesní dráhou vypořádali stručně, ostatní se „rozepsali“.
Michal Horáček uvedl hned tři profese (spisovatel, textař a sociální antropolog). Stejně tak Marek Hilšer, jenž uvedl povolání lékaře, vysokoškolského pedagoga a vědeckého pracovníka. Petr Hannig připojil i politickou funkci (vydavatel, producent a předseda strany Rozumní).
Převažují nestraniční kandidáti
Z devíti kandidátů pro lednovou prezidentskou volbu jsou kromě Hanniga (Rozumní) další tři s politickou příslušností. Jiří Hynek je členem strany Realisté, jež vznikla koncem roku 2016 a na podzim 2017 získala ve sněmovních volbách necelé procento hlasů. Vratislav Kulhánek je členem a kandidátem Občanské demokratické aliance, ve volbách získala 0,15 procent.
Prezident Zeman má na hlasovacím lístku uvedenou stranickou příslušnost Stranu Práv Občanů (SPO), v roce 2013 to byla Strana Práv Občanů – Zemanovci. Pro stranu v říjnových volbách hlasovalo 0,36 procenta a Zeman je jejím čestným předsedou. Zeman o sobě nicméně často říká, že je nadstranickým prezidentem. Zbylých pět kandidátů uvádí, že jsou bez politické příslušnosti. Expremiér a bývalý předseda ODS Topolánek ze strany vystoupil v roce 2015.
