Tři nejslavnější diamanty světa pod lupou

Existují diamanty a diamanty. Na následujících řádcích vás zavedeme do světa těch nejzajímavějších kamenů, které lidstvo fascinovaly natolik, že se k nim pojí spousta zvěstí a pověstí. Seznamte se s diamanty nevyčíslitelné hodnoty a nezapomeňte, že jde skutečně o něco vzácného, co nenajdete v každých zlatých náušnicích s drahými kamínky.

Diamant naděje

Proslulý modrý kámen je pojmenován po britském finančníkovi a sběrateli drahokamů Henrym Philipu Hopeovi, v jehož rukách se nacházel v 1. polovině 19. století. Možná jste slyšeli, že s diamantem se pojí slavná kletba. Říká se, že jeho první vlastník, francouzský kupec Jean-Baptiste Tavernier, ukradl modrý diamant o váze 115,16 karátu z oka posvátné hinduistické sochy. Ve stylu příběhů Indiana Jonese prý pomstychtiví kněží prokleli každého, kdo ho kdy bude mít v držení.

Pravděpodobnější však je, že Tavernier kámen koupil v indických dolech v Golcondě a prodal jej francouzskému králi Ludvíku XIV. Ten jej dal přebrousit, ale nenechal zasadit do zásnubního prstýnku s diamantem, jak by romantické duše očekávaly, nýbrž do vlastní koruny. Za francouzské revoluce se Diamant naděje ztratil, aby se objevil o téměř půl století později ve vlastnictví obchodníka Hopea. Jeho potomci kámen následně prodali známému klenotníkovi Cartierovi, jenž ho na přání dámy z washingtonské smetánky Evalyn Walsh McLeanové zasadil do čelenky s bílými diamanty. Následně se modrý diamant stal ústředním prvkem opulentního náhrdelníku. Sbírku šperků McLeanové koupil Harry Winston a po světovém turné ho věnoval Smithsonianskému institutu, v jehož držení se o neskutečné váze 45,52 karátu nachází dodnes.

Diamant Cullinan

Největší diamant, který dosud lidstvo objevilo, vážil 3 106 kt a říká se mu Cullinan po vlastníkovi jihoafrického dolu, z něhož pochází. Surový ho darem obdržel anglický král Eduard VII., jenž ho nechal amsterodamskou firmou rozřezat na 9 velkých kamenů (známých jako Cullinan I-IX) a 96 menších briliantů a zasadit je do britských korunovačních klenotů. Nejvíce proslul Cullinan I, který dnes známe spíše jako Hvězdu Afriky, jež svými 530 kt zdobí královské žezlo. Cullinan II ve tvaru polštářku je osazen do koruny a další dva Cullinany osazené do brože s oblibou nosí Alžběta II. na oficiální příležitosti. Žádný ze snubních prstýnků královské rodiny nezvýrazňuje žádná část původního Cullinanu.

Diamant stého výročí

Z téhož jihoafrického dolu jako Cullinan pochází i 273kt Diamant stého výročí, jehož objev zveřejnila společnost De Beers v roce svého 100. výročí od založení. Kámen původně v surové podobě vážil 600 kt a jeho vybroušení bylo svěřeno Gabimu Tolkowskemu, který představuje už šestou generaci brusičů diamantů. Výsledkem jeho práce je kámen ve tvaru srdce, které tvoří 247 plošek (164 na koruně a 83 na rundistě). Diamant stého výročí prý skončil v držení soukromého sběratele, což však firma De Beers nepotvrdila, ani nevyvrátila.

Náš výčet by mohl čítat i další zajímavé diamanty, jejichž osud či osudy jejich vlastníků dodnes fascinují i dojímají nejen gemology, ale i romantiky. Vždyť koho by nezaujaly dobrodružné příběhy ze života unikátních a výjimečných kamenů, jež oslňovaly z klenotů královských a císařských rodin nebo hvězd stříbrného plátna?