Korutanská slunečná zima: V kraji legendárního Franze Klammera

Rakouské Alpy

Korutanská slunečná zima: V kraji legendárního Franze KlammeraNOVÉ
Franz Klammer, rodák z korutanského Mooswaldu Foto:

Foto: Kaernten.at

4
Panorama
Echo24
Sdílet:

Korutany (německy Kärnten) jsou spolková země na jihu Rakouska sousedící s Itálií a Slovinskem. Na jižní straně rakouských Alp je v zimě obzvlášť slunečno. I proto jsou zasněžené korutanské hřebeny cílem nejen náročných lyžařů, ale také rodin s dětmi. Korutany jsou mimo jiné také domovem legendárního rakouského reprezentanta v alpském lyžování Franze Klammera, který se tu v roce 1953 narodil v osadě Mooswald a který poskytl Echo24 krátký rozhovor.

Střediska Goldeck a Turrach nabízejí specialitu „Early Morning Skiing“. Ve vybraných termínech je možno začít projíždět první stopy na perfektně upravených sjezdovkách už v půl sedmé ráno.

Moderní pohodlné a vyhřívané lanovky se nacházejí v Nassfeldu nebo na vrcholu Gerlitzen. Milovníci náročných rychlých sjezdů si přijdou na své v Turrachu a na Katschbergu. Ideální sněhové podmínky až do samého jara nabízí nejvýše položené lyžařské areály jako ledovec Mölltal/Ankogel sahající až do výšky 3 122 m n. m. nebo na nejvyšší hoře Rakouska Grossglockneru (3798 m n. m.), kde se sjíždí až z výšky 2 902 m n. m. Menší korutanské areály Lavanttal a pohoří Nockberge se díky přehledným svahům hodí spíše pro rodinnou dovolenou.

Slunečné výhledy pro náročnější sportovce

Za zmínění rozhodně stojí také Nockberský trail, který zaujme všechny skialpinisty. Trail spojuje pět lyžařských středisek Katschberg, Innerkrems, Turrach, Falkert a Bad Kleinkirchheim/St. Oswald a hodí se spíše pro zkušené skialpinisty s dobrou fyzickou kondicí. Jde o vícedenní trail, na kterém jsou částečně k dispozici také vleky a lanovky, které vám umožní ušetřit několik výškových metrů. Na každou etapu je potom vhodné počítat se zhruba šesti hodinami chůze. Zajímavostí trailu je i dobrá dostupnost ubytování vyšší třídy jako jsou wellness hotely a podobně. Pokud patříte mezi jedince s vysokými nároky na ubytování, nemusíte se obávat nutnosti přenocování na zemi a na matracích, jako tomu bývá u jiných skialpových túr. Nepotrpíte-li si však na vysoký standard ubytování, ať už na skialpech, nebo bez nich, využít můžete i jeden z osmnácti zimních kempů rozesetých po širokém okolí.

Odpočinek těla i duše

Naopak, pokud patříte k těm, kteří se rádi během zimní dovolené oddávají klidnějším způsobům odpočinku a duševní meditaci, nebo snad jen chcete proložit celodenní lyžování i jinou aktivitou, dost možná uvítáte také zimní slunce zpoza prosklených ploch jezerních saun a v koupelích u jezer Millstätter See a Wörthersee. Odložit teplé zimní oblečení může být příjemné také v termálních lázních Warmbad-Villach, v lázních v Bad Kleinkirchheimu anebo Römerbad. Další alternativou může být i St. Kathrein, kde najdete nejen největší vodní plochu a nejdelší zábavní skluzavku v korutanských termálech, ale také obzvlášť prostorný saunový areál a bohatou nabídku masáží a kosmetiky. Trápí-li vás kardiovaskulární onemocnění a osteoporóza, nebo jste zcela zdraví, příjemná může být také návštěva termálního pramenu Maibachl, jenž vyvěrá vždy při tání ledu v předjaří v lázních Warmbad ve Villachu. Pramen má krásných 28°C, voda v něm má léčivé účinky a od roku 2005 je přírodní památkou.

Hory Franze Klammera

Franz Klammer, rodák z korutanského Mooswaldu
Franz Klammer, rodák z korutanského Mooswaldu Foto:

Foto: Kaernten.at

Korutany jsou mimo jiné také domovem legendárního rakouského reprezentanta v alpském lyžování Franze Klammera, který se tu v roce 1953 narodil v osadě Mooswald. Klammer na místních svazích stál poprvé ve třech letech, ve čtrnácti pak začal závodit, lyže si tehdy půjčoval ještě od bratrance a ke všemu měly rozbité vázání. Protože pocházel z farmářské rodiny, kde byly téměř nulové podmínky pro vrcholový sport, nikdo do něj nevkládal příliš velké naděje. Ještě do roku 1971, kdy vyhrál svůj první závod v Evropském poháru, jezdil ve svetru a v kalhotách, dokud mu jeho kamarád nepůjčil lyžařskou kombinézu. O rok později už jezdil Světový pohár a v roce 1974 získal na mistrovství světa ve Svatém Mořici zlatou medaili v kombinaci a stříbrnou ve sjezdu. Po zimních olympijských hrách v Innsbrucku roku 1976 se stal světovou ikonou. V den jeho největšího závodu byl čtvrtek, dodnes si na ten den pamatuje. V ten den byly školy zavřené, na ulicích bylo pusto a prázdno, všichni čekali u televizních obrazovek na jeho závod, kde vybojoval zlatou medaili.

I dnes, jak sám Klammer říká, lyžuje nejraději právě v Bad Kleinkirchheimu, kde vyhrál v roce 1971 svůj první velký závod, ale i v Saalbachu a Ischglu. Několikrát do roka ho můžete potkat i na výše zmíněném „Early Morning Skiing“. Rád totiž lyžuje jen tak – pro radost, v malé skupině lidí, kdy si po brzkém ranním lyžování všichni společně zajdou na dobrou snídani.

Pro Echo24 odpověděl Franz Klammer na několik otázek:

Měl jste někdy při závodech strach?
Strach ne, ale respekt ano. Když jsem se poprvé postavil v Kitzbühelu na start Hahnenkammu a podíval jsem se dolů, řekl jsem si, že to nemůžu nikdy sjet. Pak se tato sjezdovka stala mou nejoblíbenější.

Vyzkoušel jste někdy snowboard?
Ano, ale není to sport pro mě. Snowboarding není moc obtížný. Skvělý pocit z ježdění jsem pocítil jen v čerstvě napadeném hlubokém sněhu. Víte, jaký je rozdíl mezi snowboardistou začátečníkem a instruktorem? Tři hodiny (směje se).

Kolik jste měl v době vaší závodní kariéry párů lyží na sezonu?
Čtyři až šest na sjezd, tři na slalom a taky tři na obří slalom. Připomínám, že v současnosti jich mají profi lyžaři i kolem stovky. První rok jsem si lyže dokonce připravoval sám, později v národním týmu se mi o ně ale už starali profesionálové.

Když se ohlédnete zpět, co pro vás má nyní největší hodnotu při pohledu zpět na vaši kariéru?
To, že jsem se vždy pozitivně dál rozvíjel, zůstal jsem sám sebou a jsem obklopen rodinou a přáteli, které mám díky té době, tím myslím například Bernharda Russiho (Klammerův největší konkurent ve své době, pozn. red).

Kdo je podle vás dnes favoritem po ohlášení konce kariéry Marcela Hirschera?
Myslím, že Henrik Kristoffersen z Norska.

Čtěte také: Rakousko to nejsou jen Alpy. Prozkoumejte Burgenland

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články