Západ si už rozparceloval Ukrajinu. Na Česko ale zbyla rekonstrukce „ruského“ Luhanska

REKONSTRUKCE UKRAJINY

Západ si už rozparceloval Ukrajinu. Na Česko ale zbyla rekonstrukce „ruského“ Luhanska
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal na konferenci v Luganu představil projekt obnovy Ukrajiny. Foto: Ukraine Recovery Conference
1
Svět

Jan Křovák

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v pondělí přednesl na konferenci ve švýcarském Luganu, která se zaměřila na rekonstrukci Ukrajiny, návrh na rozdělení jednotlivých regionů Ukrajiny mezi západní země, které se budou podílet na obnově válkou zničené země. Na Česko ale společně se Švédskem a Finskem připadla separatistická Luhanská oblast, která je zcela pod kontrolou Ruska a v dohledné době asi není pravděpodobné, že by se situace změnila, pokud k tomu kdy vůbec ještě dojde. Že by české firmy rekonstruovaly Moskvou okupovaná území, je rovněž nepravděpodobné.

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně České republiky, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal přednesl návrh na rozdělení rekonstrukce jednotlivých regionů Ukrajiny mezi západní země. Zmíněná Luhanská oblast by měla připadnout Česku, Švédsku a Finsku. Německo by například mělo obnovovat město Černihiv, USA a Turecko by pak měly mít na starost Charkov. Na Řecko by podle návrhu připadlo zničené přístavní město Mariupol, na Dánsko město Mykolajiv, pobaltské státy (Litva, Lotyšsko, Estonsko) by se měly postarat o Žytomyrskou oblast. Šmyhal účastníkům konference představil rekonstrukci Ukrajiny v mezinárodně uznávaných hranicích.

Problém je v tom, že jižní a východní oblasti, které má obnovovat také Česká republika, jsou okupované ruskou armádou. Při současném vývoji válečného konfliktu, kdy Rusko obsadilo až 25 procent ukrajinského území, je malá pravděpodobnost, že bude Moskva v dohledné době poražena a donucena se z okupovaného území stáhnout. Podobně dopadli i Poláci, na které připadl okupovaný Donbas. Přitom Polsko s Českou republikou patří k zemím, které nejvíce Ukrajině ve válce pomáhají.

Polský premiér Meteusz Morawiecki dokonce v pondělí tvrdil, že polské firmy budou Kyjevem preferovány, což by mělo údajně být i podchyceno legislativně. Zdá se, že regiony budou ještě předmětem vyjednávání a mapa ukrajinského premiéra dozná změn a reality. Například už polský server DoRzeczy v úterý napsal, že Poláci dostanou Charkovskou oblast, což ale neodpovídá prezentované Šmyhalově mapě. Podle DoRzeczy se na tom dohodl Morawiecki se Šmyhalem.

„Různé partnerské země by se postaraly o individuální regiony. Náš princip je „spojenectví v boji, spojenectví v rekonstrukci“. Partneři získají přístup k mapám zničených oblastí a uvidí míru destrukce,“ vysvětlil Šmyhal.

„Na základě těchto map společně ve spolupráci s vládou, experty a místními úřady připraví technické projekty rekonstrukce a transformace regionů. Není to jen projekt na získávání peněz pomocí sbírek nebo opravování rozbitých silnic. Půjde také o to, že každá země může přinést svůj vlastní pohled na vytváření nového politického prostředí, nového urbánního prostředí a nové infrastruktury,“ dodal Šmyhal. Echo24 se na tento návrh zeptalo ministerstva zahraničních věcí a mluvčího vlády Václava Smolky, zatím i kvůli státnímu svátku bez odpovědi.

Šmyhal uvedl, že na rekonstrukci jeho vlasti bude potřeba okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun). Se svým ukrajinským protějškem následně odděleně jednal i premiér Petr Fiala, podle kterého byla řeč i o konkrétních oblastech, v nichž by se ČR do obnovy mohla zapojit. Šéf české vlády zmínil dopravu, zdravotnictví a jadernou energetiku.

„Pan premiér Šmyhal a další přišli s obrysy nějakého základního půdorysu, na kterém by se to mělo všechno rozvíjet… A teď se budou připravovat pracovní skupiny a bude se už v konkrétních rovinách ta spolupráce připravovat,“ řekl Fiala českým novinářům

Účastníci končící konference v právně nezávazném prohlášení slibují, že budou Ukrajinu podporovat dlouhodobě, a hlásí se k „plánu obnovy a rozvoje“, který v pondělí prezentoval Šmyhal. Ten zároveň uvedl, že dokument o struktuře nadcházející spolupráce není definitivní, avšak práce na uskutečňování plánu začnou už nyní v Luganu.

Ukrajinský generální štáb a později i prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli potvrdili stažení ukrajinských sil z Lysyčansku, a Rusové tak podle Moskvy plně ovládají celou Luhanskou oblast na východě Ukrajiny, podle zahraničních médií se nyní bude ruské váleční tažení upírat k Doněcké oblasti.

Fiala: S částí obnovy Ukrajiny už můžeme začít

Fiala v pondělí při zahajovacím projevu uvedl, že do poválečné obnovy by se měl zapojit „celý civilizovaný svět“, byť uznal, že vzhledem k pokračujícím ruským útokům není možné proces naplno spustit.

„Upřímně řečeno, nevím, kdy bude moci plnohodnotná rekonstrukce Ukrajiny začít, ale vím, že musíme být připraveni,“ řekl Fiala při úvodním plenárním zasedání konference ve švýcarském Luganu. „S opravováním některých poničených měst už můžeme začít, aby se mohli lidé vrátit domů,“ uvedl český premiér, který krátký projev přednesl v angličtině.

Očekává se, že největším podporovatelem rekonstrukce, která si podle odhadů vyžádá v nejbližších měsících a letech stovky miliard eur, bude Evropská unie. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v tomto směru na úvod konference prezentovala návrh společné platformy pod dohledem EK, která by pomohla s koordinací investic a s efektivní distribucí prostředků. Výraznější posun v dojednávání mechanismu se čeká po konci léta.

V Luganu o obnově Ukrajiny jednaly také britská ministryně zahraničí Liz Trussová nebo litevská premiérka Ingrida Šimonytéová, většina zemí ale vyslala níže postavené představitele. Kromě vládních činitelů se účastní také zástupci několika agentur OSN, Evropské investiční banky (EIB), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Dvoudenní akce navázala na sérii konferencí z uplynulých let, jejichž tématem byla podpora reforem ukrajinského státu. Příští rok hodlá konferenci hostit Británie, oznámila v pondělí Trussová.