Za posledních 10 let žádalo v ČR o ochranu 85 dětských uprchlíků bez doprovodu
Dětští uprchlíci v ČR
NOVÉ
1
České úřady dostaly v posledních deseti letech 85 žádostí o ochranu od dětských uprchlíků, kteří dorazili do republiky z ciziny bez doprovodu dospělých. Od roku 2015 se takový případ neobjevil. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra za jednotlivé měsíce a roky. Počty opuštěných dětských běženců klesají, před lety se jich do ČR dostávaly desítky ročně.
Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) před týdnem navrhla, aby ČR přijala 50 syrských sirotků z řeckých uprchlických táborů. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že Česko žádné migranty přijímat nebude a dětem se má pomáhat tam, kde žijí. Odpoledne se spolu kvůli návrhu sejdou.
Žádostí o ochranu od dětí, které se do ČR dostaly bez doprovodu dospělých, ubývá. V roce 2006 jich bylo 89. V posledních třech letech úřady žádné neevidují. Naposledy je přijaly v roce 2015. Tehdy dorazilo bez doprovodu 14 dětí. Ze Sýrie pocházely tři z nich. V roce 2014 obdržela ČR šest žádostí o mezinárodní ochranu od dětí a mladých do 18 let. Polovinu podali Syřané, polovinu Vietnamci.
Mezi lety 2010 až 2013 děti bez doprovodu podaly ročně od dvou do osmi žádostí. V roce 2009 bylo žadatelů 12. Pěti z nich nebylo ani 15 let. Tři z dětí, které o ochranu v ČR usilovaly, pocházely ze Sýrie. Největší počet žádostí za posledních deset let dorazil v roce 2008. Tehdy jich bylo 34. Jedenáct z nich podaly děti do 15 let – šest chlapců a pět dívek.
Problematiku dětských uprchlíků mají na starosti tři resorty – vnitra, práce a školství. Žádosti o mezinárodní ochranu vyřizuje vnitro. Dětští běženci bez doprovodu se dostávají do zařízení pro děti cizince, které zřídilo ministerstvo školství. V Praze takové centrum se třemi desítkami lůžek funguje od roku 2004. Od roku 2007 jsou v něm i mladí, kteří pak chodí do středních škol v metropoli a okolí. Před třemi lety se otevřel tréninkový byt.
Od prosince 2015, kdy se měnil azylový a cizinecký zákon, musí žádost o ochranu podepsat opatrovník dítěte. Tím se většinou stávají sociální pracovníci OSPOD, tedy orgánů sociálně-právní ochrany. Tu má na starosti resort práce. Dětem pomáhají i neziskové organizace. S žádostí o ochranu získávají nezletilí bez doprovodu také zdravotní pojištění. Při pobytu v Česku se zjišťuje, zda děti nemají někde příbuzné, kteří by se o ně mohli postarat.
Podle Šojdrové by přijetím dětí ČR ukázala svou solidaritu při řešení migrační krize. Babiš uvedl, že Česko se má postarat o své sirotky a syrští sirotci nejsou často malé děti, ale chlapci od 12 do 17 let. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) by Česko syrské děti, které přišly o rodiče, přijmout zvládlo. TOP 09 se ve Sněmovně snažila ve středu prosadit návrh, aby dolní komora vládu k přijetí nejméně 50 dětí vyzvala. Požádala o to pak téměř polovina senátorů. Podle prezidenta Miloše Zemana iniciativa europoslankyně Šojdrové souvisí s volbami.
Podle odborníků na migraci patří nezletilí uprchlíci k nejzranitelnějším skupinám a je nutné jim věnovat pozornost. Stávají se totiž často obětí obchodu s dětmi. Bývají nuceni ke krádežím, žebrání či prostituci. Experti připomínají, že při práci s dětskými běženci je nutné brát ohled nejen na to, že pocházejí z jiné kultury, ale hlavně na jejich traumata. Některé děti totiž celý život prožily ve válce.
