Roušky ve třídách jsou nesmysl, školy nemusí běžet naplno, radí KoroNERV vládě
OTEVŘENÍ ŠKOL
AKTUALIZOVÁNO
3
Otevření škol patří k zásadním rozhodnutím následujících týdnů, vláda by měla poskytnout okamžitou pomoc ohroženým rodinám s dětmi či zveřejnit scénáře a data, podle nichž hodlá postupovat, vyzývají vládu ekonomové a další odborníci z občanské iniciativy KoroNERV-20. Vláda se podle nich nemá rozhodovat na základě „nátlakových akcí a paniky“, ale na základě co nejpřesnější znalosti o stavu imunizace české populace. Měla by se zaměřit i na vytvoření rozumných podmínek pro vzdělávání. „Roušky ve třídách jsou nesmysl,“ uvedla iniciativa v tiskové zprávě, v níž představila doporučení vládě.
Zatímco vládní scénáře hovoří o otevření škol v polovině května a možná i o odložení výuky až na začátek nového školního roku, podle iniciativy je třeba uvažovat o „rozumném, byť provizorním otevření“. Argumentují novou studií zveřejněnou v časopisu The Lancet, která zpochybňuje vliv uzavření škol na boj s nákazou novým koronavirem, ale i dopady, které má uzavření škol na rodiny a rodiče, kteří se nemohou věnovat své práci či podnikání a jsou tak v některých případech i v existenčním ohrožení.
Čtěte také: Stopka pro školáky. Epidemiologové nejsou pro úplné otevření škol do konce června
Podle návrhu iniciativy také není nutné, aby všechny školy běžely za plného provozu. „Starší učitelé a učitelé s oslabenou imunitou (stejně jako žáci) mohou zůstat doma. Školy ale mohou poskytovat vzdělávání drtivé většině dětí, pro které není Covid-19 vážným rizikem, zejména těm, které žijí ve svízelných sociálních podmínkách,“ píše se v doporučení vládě.
Nerozhodovat se dle nepřesné analýzy rizik. Za současné situace není možné posoudit dopad dvou rizik (přímé ohrožení Covid-19 u rizikových skupin vs. existenční ohrožení rodin s malými dětmi) tak, že by uzavření škol zásadním způsobem eliminovalo riziko první, zato prokazatelně způsobuje druhé.
Testovat populaci. K rozhodnutí o otevření škol je třeba znát stav imunizace (viz předchozí výzva KoroNERV-20) a zároveň celkovou úroveň imunity české populace a tedy rizika fatálních dopadů možného onemocnění.
Identifikovat ekonomicky ohrožené rodiny s dětmi. Je nutné vyčíslit možné ekonomické dopady nouzového stavu na kriticky ohrožené části české společnosti (rodiny s dětmi a zejména samoživitelky a samoživitele).
Okamžitou pomoc ohroženým rodinám s dětmi i formou (ne)podmíněného příjmu. V případě rozhodnutí o uzavření škol do konce školního roku je třeba okamžitě navrhnout efektivní pomoc ohroženým rodinám. Nejen urychleným vyplácením ošetřovného, ale například poskytnutím (ne)podmíněného příjmu, jenž bude zčásti vázán na investice do vzdělávání.
Školní provizorium chránící rizikové skupiny a umožňující rodičům opt-out. Není nutné, aby všechny školy běžely za plného provozu. Starší učitelé a učitelé s oslabenou imunitou (stejně jako žáci) mohou zůstat doma. Školy ale mohou poskytovat vzdělávání drtivé většině dětí, pro které není Covid-19 vážným rizikem, zejména těm, které žijí ve svízelných sociálních podmínkách.
Rozumné podmínky vzdělávání (roušky ve třídách jsou nesmysl). Podle všech dostupných expertních posudků je nesmyslné, aby děti seděly ve třídách v rouškách, neboť jejich funkčnost ve smyslu zamezení přenosu viru je nulová. Způsobí naopak problémy při vzdělávání a diskomfort. Děti by měly roušky používat ve vnějším prostoru.
Navrhnout scénáře přijímacích zkoušek a maturit bez ohledu na termín otevření škol. V případě uzavření škol do konce školního roku je nutné, aby došlo co nejdříve k rozhodnutí o klíčových prvcích školního roku (přijímací zkoušky a maturity), aby všichni aktéři (žáci, rodiče, školy) měli jasnou představu o tom, na jaké podmínky se musejí připravit. Je nutné stanovit provizorní scénáře pro konání maturitních, závěrečných zkoušek (SŠ) a státních zkoušek (VŠ) i pro případ, že školy nebudou do konce školního roku otevřeny. Vyzýváme také MŠMT, aby tyto kroky komunikovalo přímo studentům, kteří se ocitají v nejistotě. Jak přímo, tak prostřednictvím škol.
Hodnocení nesmí diskriminovat. Rozdíly v úrovni vzdělávání budou v tomto školním roce vysoce rozdílné. Školy nutně musí zohlednit, že některé děti přijdou zpět do školy ve stavu vysoké míry zanedbání, aniž by měly možnost tuto skutečnost jakkoliv ovlivnit. Je nutné, aby MŠMT v tomto opakovaně žádalo školy o shovívavost a využití prvků formativního (podpůrného) hodnocení.
Pomoc škol (a OSPOD) sociálně slabým. V případě uzavření škol do konce školního roku je třeba, aby se vzdělávací systém soustředil v prvé řadě na pomoc těm dětem, jejichž rodinné či institucionální prostředí postrádá dostatečnou podporu, Zejména se jedná o žáky v prvních ročnících ZŠ a žáky, které čeká přijímací řízení na SŠ.
Využití příležitostí, které experimentální situace karantény poskytuje. Míra technologické progrese, hledání efektivnějšího pedagogického přístupu k žákům, revize obsahu vzdělávání, propojení formálního a neformálního vzdělávání, intenzivnější komunikace mezi školou a rodiči, to vše jsou klíčové příležitosti, jejichž překvapivý objev by neměl vyprchat s karanténou. Česká školní inspekce by měla na zadání MŠMT tyto trendy sledovat a vzdělávací systém by se měl pokusit fixovat jejich přítomnost ve vzdělávání.
Iniciativa vyzvala vládu, aby zveřejnila dostupná data o epidemii, na jejichž základě chce stanovit další scénáře možného vývoje nákazy i karanténních opatření. To se podle iniciativy týká i otázky otevření škol. „Je zcela zásadní, aby takové rozhodnutí padlo na základě co nejpřesnější znalosti o stavu imunizace české populace proti viru SARS-CoV-2. Nikoliv na základě nátlakových akcí a paniky. Je třeba chránit životy lidí, kteří jsou primárně ohroženi infekcí, stejně jako dlouhodobé existenční podmínky těch občanů, kteří kvůli nouzovému stavu přišli o příjmy či jejich podstatnou část.“
Vláda by podle doporučení iniciativy mohla zvážit například i jakési školní provizorium, kdy by například starší učitelé či žáci s oslabenou imunitou mohli zůstat doma, zatímco většina dětí by mohla pokračovat ve výuce. Zvážit by vláda měla i podmínky, v nichž by se děti mohly do škol vrátit. „Podle všech dostupných expertních posudků je nesmyslné, aby děti seděly ve třídách v rouškách, neboť jejich funkčnost ve smyslu zamezení přenosu viru je nulová. Způsobí naopak problémy při vzdělávání a diskomfort. Děti by měly roušky používat ve vnějším prostoru,“ uvedla iniciativa.
Epidemiologové nedoporučují úplné obnovení povinné školní docházky do konce června. Prioritu by měli mít ti, kteří zakončují ročník nějakou závěrečnou nebo postupovou zkouškou. V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to dnes řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. Více čtěte zde.
Postoj iniciativy ke školství pomáhala formulovat sociální ekonomka Mariana Čapková. Uzavření škol podle ní přináší těžké a neřešitelné problémy dětem, které dlouhodobě žijí v nepříznivých podmínkách. „Karanténa tyto problémy, jako je netečnost, trvale napjaté vztahy, agresivita či násilí prohlubuje. Domácí vyučování navíc může být v dlouhodobé perspektivě náročné nejen pro rodiny, kde kvůli péči o dítě rodiče nemohou docházet do práce či k němu nemají dostatečné technické vybavení, ale také tam, kde rodiče pracují osm hodin denně z domova, a k tomu pečují třeba ještě o mladší sourozence. Představa, že takové děti budou následně testovány ze znalostí a standardně klasifikovány, je nerealistická. Uzavření škol přineslo řadu problémů, které se prohlubují a na jejichž postupné sanaci bude třeba následně citlivě a efektivně pracovat,” domnívá se Čapková.
Podle školského experta Boba Kartouze, který postoj iniciativy spoluvytváří, je třeba připustit postupnou imunizaci populace. „Podle epidemiologů není možné předpokládat potlačení Covid-19, musíme chtě nechtě připustit postupnou imunizaci populace. Je nutné tak učinit řízeným způsobem. K tomu ovšem musíme znát prozatímní stav rozšíření infekce, odhadnout imunitu v české populaci, ale také odhadnout efektivitu uzavření škol a pokusit se vytvořit scénář dalšího šíření. Pokud se ukazuje, že se během dalšího měsíce podaří dosáhnout potřebné míry imunizace, aniž by došlo k nezvladatelným situacím, je třeba uvažovat o otevření škol v zájmu žáků, rodičů i ekonomiky. Třeba s výjimkou pro ty učitele, kteří by mohli být ohroženi intenzivní expozicí v každodenním kontaktu s potenciálními nositeli viru a s možností pro rodiče rozhodnout, že jejich dítě do školy v tomto školním roce nepůjde,” napsal Kartouz.
KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem skupiny je zmenšit dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na platformě podílejí zdarma. Mezi členy patří mimo jiné analytička Týdeníku Echo Lenka Zlámalová, bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl, ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček, ekonomové Michal Mejstřík a Tomáš Sedláček nebo šéf státní Státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.
