Minipartner Čína, folklor britského parlamentu a mýty o první republice
Týdeník Echo
NOVÉ
1
Titulní stránka nového čísla Týdeníku Echo se vztahuje k analýze Lenky Zlámalové nazvané Švejci v epicentru první světové technologické války. Fascinaci prezidenta Miloše Zemana Čínskou lidovou republikou koriguje autorka statistickými údaji, srovnávajíc Čínu s Velkou Británií v naší obchodní bilanci.
„Čína je pro nás čtyřikrát méně důležitá než Británie,“ píše Lenka Zlámalová a upřesňuje: „Role obchodu a investic obou zemí v české ekonomice jsou dramaticky odlišné. Británie je pro náš byznys a celé hospodářství nesrovnatelně důležitější. (...) Čína není v první patnáctce nejdůležitějších trhů pro české vývozce. Ta má složení Německo, Slovensko, Polsko, Francie, Velká Británie, Rakousko, Itálie, Nizozemsko, Maďarsko, Španělsko, Belgie, Spojené státy americké, Rusko, Švédsko, Švýcarsko.“
Aktuální dění kolem brexitu vysvětluje Ondřej Šmigol, nedávný stážista v Cambridgi. Svůj článek Bitva o Británii doplnil pohledem do minulosti nazvaným Nejlepší show v Londýně. Mimo jiné píše: „Od poslanců se očekává, že budou své kolegy hlasitě podporovat a protivníky se naopak snažit ukřičet. Toto má však svá pevná pravidla. Je například zakázané tleskat. Nejčastějším vyjádřením souhlasu je proto volání ,Slyšte, slyšte‘ (Hear, hear). Bučet se také nesmí, nesouhlas se vyjadřuje výsměchem nebo voláním ,Rezignuj‘ (Resign). Řada slov je považovaná za neparlamentní, a nesmí tak zaznít. Příklady jsou opilec, parchant, zbabělec, lhář, krysa, idiot, pokrytec. Debatéři jsou proto nucení vymýšlet kreativní urážky, novotvary a narážky. Třeba Winston Churchill obešel zákaz obviňovat kolegy poslance ze lži prohlášením, že se jeho protivník dopustil ,terminologické nepřesnosti‘.“
Premiéra Andreje Babiše i předsedu ODS Petra Fialu vzal za slovo Vojtěch Šeliga v článku Mýtus o první desítce: „Populární příběh bohatého Československa je dodnes přiživován také špičkami české politické scény. (...) ,Ve dvacátých letech minulého století jsme byli bohatší než Rakušané, Italové nebo Holanďané. Produktivnější než Němci. Byli jsme v desítce nejbohatších zemí světa. Hospodářský růst byl i dvouciferný, vyšší, než má dnes Čína,‘ čteme v knize O čem sním, když náhodou spím, která vyšla roku 2017 pod jménem Andreje Babiše.
Podobně se vyjádřil před komunálními volbami roku 2018 i Petr Fiala, předseda ODS, nejsilnější opoziční strany: ,První republika patřila do skupiny desíti nejrozvinutějších zemí světa. Pojďme vrátit ČR do top 10, mezi deset nejlepších zemí.‘ Výroky obou politiků jsou, slušně řečeno, účelově nadsazené,“ říká suše autor a konkrétními čísly uvádí oba citáty na pravou míru.
