Bezzubá vládní doporučení. Kabinet neumí nařídit home office, výzvy dlouhodobě nemají efekt

HOME OFFICE

Bezzubá vládní doporučení. Kabinet neumí nařídit home office, výzvy dlouhodobě nemají efekt
Vláda se rozhodla práci z domova pouze doporučit. Foto: Shutterstock
Domov

Vládní jednání o povinné práci z domova opět skončila jen doporučením. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ministři nedokázali najít řešení, navíc podle něj není nutné zaměstnavatelům nic nařizovat, protože je to v jejich zájmu. Data však dlouhodobě ukazují, že apely příliš nefungují. Práce z domova je tak stále zhruba na polovině svého potenciálu.

Premiér Andrej Babiš po jednání vlády oznámil, že vláda nedokázala najít způsob, jak práci z domova nařídit, vyzvala tedy pouze k jejímu maximálnímu využívání. „Dobrý zaměstnavatel nepotřebuje, aby mu stát pořád něco doporučoval, nařizoval, určitě má obrovský zájem, aby ochránil své zaměstnance, aby ochránil firmu,“ dodal Babiš.

Podle odborníka na pracovní právo Jiřího Gorčíka z advokátní kanceláře DELTA legal je otázka nařízení práce z domova složitá. Opatření vlády sice v nouzovém stavu budou mít přednost před zákoníkem práce, podle kterého nelze práci z domova zaměstnanci jednostranně nařídit, ale kvůli chybějící úpravě by vznikla zřejmě řada nejasností. „Museli by vyřešit například náhradu nákladů, které by zaměstnancům vznikaly. Standardně je má zaměstnancům proplácet zaměstnavatel, na základě krizového zákona však stát odpovídá za škody způsobené krizovými opatřeními, měl by je tedy teoreticky proplácet.“ řekl deníku Echo24 Gorčík.

Právník BDO Legal Lukáš Regec podotkl, že povinný home office nemá v rámci práva přesné vysvětlení a vláda by se i v době krize měla držet právní úpravy. „Zároveň taková norma má být uplatnitelná v praxi, což si v tomto případě dost dobře neumíme představit,“ podotkl.

Příklady lze vidět v zahraničí, home office nařídilo například Slovensko či Švýcarsko. Tam vláda nařídila po omezenou dobu vzhledem k výjimečné situaci povinnost všem zaměstnavatelům i zaměstnancům umožnit a podstoupit home office v případech, kdy je to technicky proveditelné. Zaměstnavatelé mají povinnost pořídit případně zaměstnancům nutné vybavení, vzhledem k tomu, že jde o opatření na omezený čas, nemusí naopak hradit výdaje za provoz v domácnosti, jako je například elektřina.

Jak ukazují data, dlouhodobé vládní apely na využívání home office ve skutečnosti nemají příliš velký efekt. Vláda se na podzim dokonce pokusila home office nařídit, ovšem s tím, že je na zaměstnavatelích určit, kdo práci z domova smí vykonávat a kdo ne. Podle dat průzkumu Život během pandemie však od podzimu pracuje z domova naplno jen kolem 15 % lidí a vládní apely na tom nic nemění. Potenciál je přitom podle sociologa Daniela Prokopa mezi 25 až 30 %, jak se ukázalo i na jaře.

Větší podíl práce z domova na jaře však podle premiéra Andreje Babiše způsobilo dobrovolné uzavření průmyslových podniků, situaci tak podle něj nelze srovnávat. „Je to jiná situace, kde žádné omezení na export vlastně není a na škodovky se čeká až devět měsíců,“ vysvětloval premiér.

Jedním z důvodů menšího využívání práce z domova může být chybějící legislativa. Zákoník práce v současnosti home office výslovně neupravuje, podle Lukáše Regece a Adama Husseina z advokátní kanceláře BDO Legal tak může nastat řada problémů u práv a povinností v řadě oblastí. „Zaměstnavatel má povinnost přidělovat práci a zaměstnanec má povinnost práci vykonávat. Při práci z domova však může nastat problém se způsobem zadávání, odevzdávání a kontroly práce, stejně jako s poskytováním, užíváním a kontrolou svěřených prostředků. Zaměstnavatel má také povinnost vést evidenci pracovní doby. Práce z domova mu však tuto povinnost do určité míry komplikuje,“ uvedli pro deník Echo24. Zaměstnavatel se zaměstnancem tak musí uzavřít písemnou dohodu nebo home office zahrnout už do pracovní smlouvy, případně ho může nastavit vnitřní předpis zaměstnavatele.

Jelikož zákoník práce neumožňuje práci z domova jednostranně nařídit, problém může nastat také v případě, že s ním zaměstnanec nesouhlasí. Prosincový průzkum společnosti Skanska Reality a Skanska Property prostřednictvím služby Instant Research agentury Ipsos ukázal, že je s prací z domova spokojeno zhruba 44 procent lidí od 18 do 35 let, ve skupině nad 54 let je to jen 27 procent. Obliba home office se liší také podle krajů. Nejčastěji si ji chválí obyvatelé Libereckého kraje, a to ve 46 procentech, podobně je oblíbená u Pražanů, a to u 44 procent. Nejméně vyhovuje lidem ve Zlínském kraji, kde je s ní spokojena pětina respondentů.

Z aktuálního průzkumu HR Pulse personální agentury Profesia zase vyplynulo, že české i slovenské firmy počítají spíše s kombinováním práce z domova a na pracovišti. V ČR se k této formě přiklání 42 procent zaměstnavatelů, na Slovensku více než polovina. Personalisté v obou zemích přitom potvrzují, že stoprocentní práce z domova vyhovuje málokomu. Většina lidí by přivítala spíše kombinovaný režim.