Ústavní soud potvrdil radikální změnu. Zrušil část volebního zákona

ÚSTAVNÍ STÍŽNOST

Ústavní soud potvrdil radikální změnu. Zrušil část volebního zákona
Soudci Ústavního soudu Foto: Ústavní soud, Jan Symon
2
Domov

Ladislav Šustr

Ústavní soud vyhlásil zásadní změnu, která se promítne už v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Zrušilo se totiž aditivní kvórum na tvorbu koalic a také metoda pro rozdělování hlasů, která v současném systému znevýhodňovala malé strany. Poslanecká sněmovna teď nyní musí spolu se Senátem najít řešení, jakým způsobem se budou na podzim přepočítávat voličské hlasy na mandáty. Potvrzují se tak informace deníku Echo24, který o možnosti zrušení napadených částí volebního zákona informoval již v minulém týdnu.

Ústavní soud posuzoval stížnost části senátorů podanou již v roce 2017. V ní europoslanec Stanislav Polčák, který ji za senátory podával, požadoval zrušení třech částí volebního zákona. Tedy aditivní kvórum pro koalice, rozdělení volebních krajů a uplatnění formule D‘Hondta. Ústavní soud však zrušil jen část a ponechal rozdělení 14 krajů, které kopírují hranice vyšších územně samosprávných celků.

„Stanovení uzavíracích klauzulí pro koalice politických stran Ústavní soud shledal v rozporu s Ústavou,” uvedl soud ve svém nálezu. Padají tak kvóra pro tvorbu koalic. Před sněmovními volbami přitom vznikly již dvě tato uskupení, tedy pravicový blok TOP 09, KDU-ČSL a ODS a středová koalice Piráti spolu se STAN.

Změna by se pak měla promítnout již do podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. „Organizace již vyhlášených voleb však tímto rozhodnutím nebyla dotčena. Rizika spojená se změnou volebních pravidel by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021. To dává zákonodárci dostatečný prostor pro přijetí nové právní úpravy, která zrušené části čtyř paragrafů volebního zákona nahradí. Opačné řešení, tedy odložení vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu na období po volbách, by snížilo legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolalo nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohlo by vést k riziku retrospektivního zneplatnění hlasování v rámci volebního soudnictví,“ píše se v nálezu Ústavního soudu.

NÁLEZ ÚSTAVNÍHO SOUDU by newsroom on Scribd

Stížnost na rozdělování hlasů

Polčák stížnost podal za skupinu senátorů ve věci sporné části volebního zákona, která mířila jak na rozdělení volebních obvodů s uplatněním formule D‘Hondta, tak aditivní kvórum, které zatěžuje vytvořené koalice 10, 15 či více procenty.

V případě zrušení aditivního kvóra na tvorbu koalic není potřeba zásahu obou komor parlamentu do volebního zákona. To se ale netýká části, kde se řeší přepočet hlasů na mandáty. To potvrdil dříve i ústavní právník Jan Kysela. „To je reakce na velkou volební reformu ODS a ČSSD. V tomto případě by bylo možné volit až poté, co by se do volebního zákona uvedla jiná metoda přepočtu,“ řekl pro Echo24 Kysela.

Výhoda pro menší strany

Zrušení těchto částí volebního zákona je také výhrou pro menší strany. Do podzimních voleb už nyní vstupují hned dvě koalice, kdy pravicovou část tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a středovou Piráti spolu se STAN.

V ústavní stížnosti také bylo uvedeno, že právě tyto strany by měly většinou více mandátů u posledních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Hnutí ANO by mělo méně o 15 mandátů, ODS o jeden mandát méně. Piráti by naopak získali o 8 mandátů více, STAN o 5 mandátů více, TOP 09 o 4 mandáty více, KSČM a KDU-ČSL o 2 mandáty více a SPD a ČSSD o 1 mandát více. Tedy 16 mandátů by se rozdělilo na počet odevzdaných hlasů odlišně, konkrétně pak z celku 8 procent mandátů by se rozdělilo jinak.

Polčák dříve pro Echo24 uvedl, jak by se postupovalo v případě, že by Ústavní soud zrušil současný přepočet mandátů. „Musela by se do volebního zákona přijmou tzv. volební formule. Tedy jasně říci, jak by byly přidělovány mandáty a podle jakého schématu. To by ale muselo být v souladu s nálezem Ústavního soudu. Tato metoda, která je dnes, skutečně menší strany poškozuje a nepokrytě přihrává poměrně výrazné množství mandátů vítězi voleb, aniž by to ústava předpokládala. Musel by se tak najít mechanismus, jak by se ocenily i menší strany. Dá se to udělat několika modely. Buď by byly nově voleny kraje, které by byly větší než stávající. Podle mého by byl rozumný postup takový, že by se ponechalo rozdělení krajů a muselo by se vykonstruovat druhé skrutinium jako nárokové. Mandáty, které by zůstaly neobsazené, by se pak přidělily stranám,“ řekl pro Echo24 Polčák.

Foto: Echo24