Rusové mezi námi. Spolky sponzorované Kremlem oněměly

Jednatřicetiletý Alex pochází z Kavkazu a v České republice žije už třetím rokem. Živí se jako mechanik a má umělecké ambice. Maluje. Píše. Před osmi lety, kdy Rusko obsadilo Krym, pochopil, že ve své domovině žít nechce. Začal se učit anglicky a připravovat na to, že jednou odejde. „Je drahé a komplikované dostat vízum do České republiky, když jste z Ruska. Dlouho se na to čeká,“ vysvětluje. Jeho manželka vízum nedostala.

Jejich vztah na dálku to nevydržel a rozpadl se. „Takový je život, beru to, jak to je,“ svěřuje se Alex. Ví, že jeho bývalá manželka je v Rusku spokojená. „Jsou lidé, kterým putinovský režim nevadí, mají co jíst, kde spát. Já chtěl svobodu,“ říká mladý muž. Většina lidí ale podle něho nemá smýšlení jako on.

„Opravdu tam funguje propaganda a neustále se opakuje, že Ukrajinci jsou fašisti,“ vysvětluje a zmiňuje vesnice, kde není internet, přístup k informacím zajišťuje jen státní televize. „Je těžké v Rusku říkat pravdu, já byl už dvakrát vyslýchán za to, že jsem si dovolil dát vlastní názor na internet,“ pokračuje Alex, bedlivě sledující zprávy a zajímající se o politiku a současnou situaci.

V Rusku má ještě matku a sestru, přátelé ho za to, že je protiputinovský, odsoudili. Jestli se někdy do Ruska ještě podívá, netuší. Pokud by ale Putin skončil a v Rusku se změnily poměry, vrátil by se tam. „Kavkaz je krásné místo, hory, příroda. Mám to tam rád.“

Na dálku tak pozoruje, co se u něj doma děje, jeho původ mu tady nikdo nepředhazuje. Ne všichni mají takové štěstí. A situace se přiostřuje, odpor vůči Rusům bude růst. Averze vůči nim není ale v našich končinách nic nového.

Celou reportáž si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.