Metnar u Schillerové vyjednal navýšení rozpočtu obrany na 75,5 miliardy
Jednání o rozpočtu
AKTUALIZOVÁNO
Foto: MVČR
Ministerstvo obrany by mělo mít příští rok rozpočet 75,5 miliardy. Na středeční schůzce se na tom dohodli ministr obrany Lubomír Metnar a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). Oproti původnímu návrhu státního rozpočtu tak Metnar vyjednal navýšení rozpočtu o 1,2 miliardy. Peníze půjdou do investic, řekl novinářům ministr obrany. Rozpočtový výhled na příští rok původně obraně přiznával ještě o 800 milionů víc. Nyní má obrana k dispozici 66,7 miliardy korun.
Metnar se Schillerovou jednal asi hodinu. „Mohu říci, že to bylo velmi věcné a detailní jednání,“ řekl ministr obrany po schůzce novinářům. „Odcházím z tohoto jednání potěšen, protože rozpočet ministerstva obrany bude navýšen zpátky o 1,2 miliardy korun,“ dodal.
Děkuji paní ministryni @alenaschillerov za věcné a konstruktivní jednání. Dohodli jsme se, že armádní rozpočet bude příští rok o 1,2 mld. vyšší oproti původnímu návrhu. Tyto prostředky použijeme na investice do vojenské techniky a vybavení.
— metnarl (@metnarl) August 21, 2019
Obrana plánuje získané peníze vložit do investic. „Budeme pokračovat v tom našem plánovaném posilování a modernizaci armády,“ dodal. Peníze budou podle něj použity na důležité modernizační projekty jako je nákup vrtulníků či bojových vozidel pěchoty.
Schillerová jednání označila za příjemné, konstruktivní a věcné. Výsledek považuje za dobrý kompromis, který povede „pomalými kroky“ ke směřování k závazkům ČR v NATO. „Velice mě uspokojuje argumentace pana ministra, že ty peníze půjdou do investic, protože máme zpomalující ekonomiku a investice jsou pro nás prioritní, takže já jsme s tímto vyjednáváním spokojená,“ doplnila.
Podle návrhu rozpočtu, který schválila vláda, měla mít obrana příští rok k dispozici 74,3 miliardy korun, což je o 7,6 miliardy korun více než letos. Je to ale zároveň o dvě miliardy korun méně, než počítal loňský rozpočtový výhled.
Ministerstvo obrany a armáda se stále potýkají s důsledky škrtů v rozpočtu v době hospodářské krize. Vojáci často používají desítky let starou techniku. Na její výměnu budou potřebovat desítky miliard korun. Česká republika se zároveň zavázala, že do roku 2024 budou obranné výdaje odpovídat dvou procentům českého HDP. Teď je to zhruba 1,2 procenta, a Česko tak patří mezi členské země NATO, které v poměru k HDP vydávají nejnižší částku. Kritici se obávají toho, že růst rozpočtu není dostatečný a závazkům v NATO Česko nedostojí. Metnar odmítl, že by závazek nebyl splněn. Řekl, že rozpočet podle vývoje diskuse a podle analýz směřuje ke slíbeným 1,4 procenta HDP v roce 2021 a dvou procentům v roce 2024.
Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) na jednání o rozpočtu reagovala výzvou vládě, aby přijala legislativní kroky, které by rozpočet na obranu stabilizovaly a dlouhodobě fixovaly. „Vláda na rok 2020 totiž opět nepočítá s reálnými potřebami výdajů na obranyschopnost ČR,“ sdělil ČTK prezident asociace Jiří Hynek. „Dostáváme se opakovaně do situace, kdy plánované výdaje na další roky jsou pouhým slibem bez garance splnění,“ poznamenal. Upozornil, že v příštích třech letech by resortu obrany mohlo chybět asi 20 miliard korun. AOBP proto požaduje uzákonit výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP. „Jedině takto bude zajištěna obranyschopnost naší země,“ dodal Hynek.
