Neřízený brexit straší automobilky. O práci mohou kvůli poklesu exportu přijít statisíce lidí
BREXIT
NOVÉ
1
Neřízený odchod Británie z EU a následné omezení exportu by zasáhlo nejvíce Německo. Tam by mohlo o práci především v automobilovém a technologickém průmyslu přijít až 100 tisíc lidí. Vyplývá to ze společného výzkumu německého Institute for Economic Research (IWH) v Halle a Univerzity Martina Luthera. Globálně má pak dojít ke ztrátě až 600 tisíc pracovních míst, informuje německá Deutsche Welle.
Výzkumníci se ve studii zaměřili na německá průmyslová centra, v nichž mají sídla velké automobilky jako Volkswagen či technologičtí giganti IBM a Siemens. „Efekt tvrdého brexitu na nezaměstnantost bude v těchto sídlech automobilového průmyslu cítit víc než jinde,“ řekl Oliver Holtemöller, jeden z autorů studie, pro německé noviny Welt am Sonntag.
Podle něj nebude v žádné zemi v EU dopad takový, jako v Německu. Studie počítá pouze s pracovními místy, které má ovlivnit pokles objemu exportu do Velké Británie. Ta je zemí v první pětce německého exportu. Případné ztráty pracovních míst z dalších důvodů, které se s tvrdým brexitem ponesou, ve studii zahrnuty nejsou. Kvůli poklesu exportu má v Německu přijít o pracovní místo až 100 000 lidí. Podle studie má pak dojít globálně k úbytku až 600 000 pracovních míst, z toho kolem 50 tisíc ve Francii a téměř 60 tisíc v Číně.
Obavy z odchodu Velké Británie bez dohody vyjádřili zástupci německého průmyslu už dříve. Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA) v lednu varovalo, že odchod Británie z Evropské unie bez dohody by mohl mít fatální důsledky. Obavy z takzvaného tvrdého brexitu vyjádřili i zástupci dalších německých průmyslových sektorů.
Mayová dál bojuje za dohodu
Do plánovaného odchodu Británie z EU aktuálně zbývá něco přes měsíc a podle mnohých pozorovatelů již do 29. března brexit podložený dohodou se všemi jeho náležitostmi nelze stihnout.
Mayová před týdnem navštívila Brusel, kde se setkala s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, šéfem Evropského parlamentu (EP) Antoniem Tajanim a s koordinátorem EP pro brexit Guyem Verhofstadtem. Unijní představitelé tehdy zopakovali, že podmínky dohody se již měnit nebudou.
Hlavním sporným bodem v brexitové dohodě je takzvaná irská pojistka, která má zabránit vzniku hraničních kontrol mezi Irskou republikou a Severním Irskem. EU a také Británie si udržení režimu bez hraničních kontrol přejí, ale řada britských poslanců kritizuje podmínky pojistky, neboť v nich vidí riziko dlouhodobého připoutání Spojeného království k unijním strukturám.
