1 BREXIT

Neřízený brexit straší automobilky. O práci mohou kvůli poklesu exportu přijít statisíce lidí

, NOVÉ

Témata: , , , ,

Neřízený odchod Británie z EU a následné omezení exportu by zasáhlo nejvíce Německo. Tam by mohlo o práci především v automobilovém a technologickém průmyslu přijít až 100 tisíc lidí. Vyplývá to ze společného výzkumu německého Institute for Economic Research (IWH) v Halle a Univerzity Martina Luthera. Globálně má pak dojít ke ztrátě až 600 tisíc pracovních míst, informuje německá Deutsche Welle.

Výzkumníci se ve studii zaměřili na německá průmyslová centra, v nichž mají sídla velké automobilky jako Volkswagen či technologičtí giganti IBM a Siemens. „Efekt tvrdého brexitu na nezaměstnantost bude v těchto sídlech automobilového průmyslu cítit víc než jinde,“ řekl Oliver Holtemöller, jeden z autorů studie, pro německé noviny Welt am Sonntag.

Podle něj nebude v žádné zemi v EU dopad takový, jako v Německu. Studie počítá pouze s pracovními místy, které má ovlivnit pokles objemu exportu do Velké Británie. Ta je zemí v první pětce německého exportu. Případné ztráty pracovních míst z dalších důvodů, které se s tvrdým brexitem ponesou, ve studii zahrnuty nejsou. Kvůli poklesu exportu má v Německu přijít o pracovní místo až 100 000 lidí. Podle studie má pak dojít globálně k úbytku až 600 000 pracovních míst, z toho kolem 50 tisíc ve Francii a téměř 60 tisíc v Číně.

Obavy z odchodu Velké Británie bez dohody vyjádřili zástupci německého průmyslu už dříve. Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA) v lednu varovalo, že odchod Británie z Evropské unie bez dohody by mohl mít fatální důsledky. Obavy z takzvaného tvrdého brexitu vyjádřili i zástupci dalších německých průmyslových sektorů.

Mayová dál bojuje za dohodu

Do plánovaného odchodu Británie z EU aktuálně zbývá něco přes měsíc a podle mnohých pozorovatelů již do 29. března brexit podložený dohodou se všemi jeho náležitostmi nelze stihnout.

Mayová před týdnem navštívila Brusel, kde se setkala s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, šéfem Evropského parlamentu (EP) Antoniem Tajanim a s koordinátorem EP pro brexit Guyem Verhofstadtem. Unijní představitelé tehdy zopakovali, že podmínky dohody se již měnit nebudou.

Hlavním sporným bodem v brexitové dohodě je takzvaná irská pojistka, která má zabránit vzniku hraničních kontrol mezi Irskou republikou a Severním Irskem. EU a také Británie si udržení režimu bez hraničních kontrol přejí, ale řada britských poslanců kritizuje podmínky pojistky, neboť v nich vidí riziko dlouhodobého připoutání Spojeného království k unijním strukturám.


Čtěte dále: Mayová chce od poslanců více času na jednání s unijními politiky, většina Britů je pro odklad brexitu

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.