Polským prezidentem zůstane Andrzej Duda. V těsném souboji porazil Trzaskowského
EXIT POLL
AKTUALIZOVÁNO
Současný polský prezident Andrzej Duda obhájil podle podle výsledků z naprosté většiny volebních místností svůj prezidentský post před varšavským primátorem Rafalem Trzaskowským. Duda získal 51,22 procent hlasů, jeho protikandidát, varšavský primátor Rafal Trzaskowski 48,78 procent. Informuje o tom polská státní volební komise po sečtení 99,97 % hlasů.
Vítězství Dudy znamená potvrzení pozic vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která v Polsku v posledních letech obsadila většinu klíčových pozice veřejného života. Duda v minulosti býval členem této strany. Vláda PiS si získala popularitu mezi lidmi díky štědrým sociálním programům, prosadila ale i sporné reformy například v justici.
"Báječné! Děkuji mnohokrát! Ať žije Polsko! Moji drazí, viděli jste tuto úžasnou účast, téměř 70 procent. Vyhrát volby s takovou účastí je neuvěřitelná zpráva. Jsem velmi dojatý. Děkuji z celého srdce všem svým krajanům," prohlásil Duda již v noci po oznámení prvních údajů z průzkumu.
PiS se raduje
"Před námi jsou tři roky bez voleb. To je dobrý čas na to, abychom zavedli reformy, které jsou ještě plánované, abychom dokončili programy, s nimiž jsme už začali," řekla v polském rozhlase europoslankyně za PiS a bývalá premiérka Beata Szydlová. Strana ovládá klíčové pozice ve státních firmách, kontroluje veřejnoprávní média. Její vláda si získala popularitu díky štědrým sociálním programům, prosadila ale i sporné reformy například v justici. Kvůli nim se podle domácích i zahraničních kritiků, včetně Evropské komise, soudnictví dostalo pod vliv politiků.
Niech żyje Polska 🇵🇱 ! Velká gratulace @AndrzejDuda k vítězství v prezidentských volbách. Je to dobrá zpráva pro Polsko, Českou republiku a Visegrádskou čtyřku. pic.twitter.com/9xgBNv2Lon
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) July 13, 2020
Duda, který vystupuje jako horlivý obránce konzervativních hodnot, jako je rodina v jejím tradičním pojetí, v předvolební kampani útočil na stoupence hnutí za posílení práv sexuálních menšin. V minulosti byl členem PiS, krátce po svém prvním zvolení prezidentem v roce 2015 se ale členství ve straně vzdal.
Zástupci opoziční Občanské platformy uvedli, že shromažďují informace o problémech, které hlasování provázely. "To byly více než organizační zmatky, vypadalo to, jako by se někdo úmyslně snažil snížit počet hlasů odevzdaných v zahraničí," tvrdí Tomas Siemoniak z PO. Voliči si stěžovali, že nedostali včas hlasovací lístky. Před polským konzulátem v chorvatském Splitu museli zájemci o volby podle polských médií čekat ve frontě až šest hodin.
Podle analytiků vzhledem k těsnému výsledku se obě strany mohou obrátit na nejvyšší soud, píše agentura Reuters. "Při tak nevelkém rozdílu je důležitý každý tisíc hlasů," řekl Siemoniak.
Hlasovat přišlo přes 68 procent voličů. Nynější prezidentské volby, jejichž první kolo se konalo před dvěma týdny, jsou prvními, kdy všichni mohli hlasovat korespondenčně. Tato změna souvisí se současnou pandemií nemoci covid-19.
Pro konzervativní stranu Právo a spravedlnost má setrvání Dudy v nejvyšším státním úřadu zásadní význam. V Sejmu, klíčové dolní komoře parlamentu, má sice těsnou většinu, ale ta by nestačila k přehlasování případných prezidentových vet na návrhy zákonů.
- Současný polský prezident Duda stojí v čele země od srpna 2015. Do svého zvolení prezidentem byl členem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která ho i nyní podporuje.
- Je znám svými konzervativními názory a snažil se oslovit voliče téhož smýšlení. Nedávno vyslovil názor, že hnutí za práva lesbiček, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT) představuje možná větší nebezpečí než komunistická ideologie. Krátce před volbami oznámil úmysl ve školách zakázat výuku o ideologii prosazující posílení práv sexuálních menšin. Také řekl, že manželství může být jedině svazkem muže a ženy. Přál by si, aby v Polsku platil "zákaz propagace ideologie LGBT ve veřejných institucích".
- Duda v průzkumech vedl před svým hlavním rivalem Rafalem Trzaskowským, jeho náskok se však snižoval s tím, jak polská ekonomika začíná pociťovat dopady krize způsobené pandemií covidu-19. V předvolební kampani mimo jiné slíbil, že vláda zvýší podporu pro nezaměstnané.
- Právník a někdejší europoslanec Duda dokázal v minulých prezidentských volbách v květnu 2015 porazit tehdejší hlavu státu Bronislawa Komorowského, i když byl do té doby nepříliš známým politikem. Nejvíce příznivců měl na jihu a východě země.
- Narodil se 16. května 1972 v Krakově, kde později vystudoval právo na Jagellonské univerzitě. Na škole posléze působil jako pedagogicko-vědecký pracovník. V roce 2005 si založil vlastní advokátní kancelář.
- Původně se angažoval v liberální Unii svobody. Po volbách v roce 2005 začal jako právní expert spolupracovat s poslaneckým klubem strany PiS. To mu o rok později pomohlo získat post náměstka státního tajemníka na ministerstvu spravedlnosti, a pak i místo ve Státním tribunálu, tedy soudním orgánu, který řeší obvinění osob zastávajících nejvyšší státní funkce. Členem byl v letech 2007 až 2011.
- Od roku 2008 byl náměstkem státního tajemníka v kanceláři prezidenta Lecha Kaczyńského, až do tragické smrti hlavy státu v dubnu 2010. V roce 2011 vstoupil do PiS a ještě téhož roku ho za tuto stranu zvolili do Sejmu, tedy dolní parlamentní komory. Poslaneckého mandátu se vzdal po zvolení europoslancem na jaře 2014.
- V roce 2010 neúspěšně kandidoval na primátora Krakova, ale získal jen křeslo v městském zastupitelstvu.
- Duda je ženatý, s manželkou Agatou, která je středoškolskou učitelkou němčiny, má dceru Kingu.
