Soud EU: Maďarsko žadatele o azyl u hranic zadržuje. Budapešť verdikt odmítla

Pokud Maďarsko umisťuje žadatele o azyl v tranzitních zónách u hranic bez zákonného důvodu, porušuje právo Evropské unie. K takovému závěru dnes dospěl Soudní dvůr EU, podle něhož se podmínky v zónách rovnají zadržení, ačkoli tam podle Budapešti pobývají běženci dobrovolně. Zákonnost zadržování má podle soudu prověřit maďarská justice, která případně nařídí propuštění migrantů. Maďarská ministryně spravedlnosti verdikt unijního soudu odmítla, protože podle ní migranti v zónách drženi nejsou, neboť se mohou vrátit do Srbska.

 

Nejvyšší soudní instance EU maďarské praktiky zkoumala na žádost maďarského soudu. Na ten se loni obrátila čtveřice běženců z Afghánistánu a Íránu, kteří požádali o azyl v Maďarsku po příchodu ze Srbska. Maďarské zákony však neumožňují udělit ochranný status člověku, který přijde z bezpečné tranzitní země, za niž Budapešť Srbsko považuje. Čtveřice se u soudu domáhala mimo jiné toho, aby označil umístění do tranzitní zóny za nezákonné zadržení. Uprchlíci také chtěli, aby nařídil maďarské vládě obnovit azylové řízení, neboť je Srbsko odmítlo přijmout zpět. Maďarské úřady nařídily po srbském rozhodnutí navrácení do zemí jejich původu.

Soud v Lucemburku dnes konstatoval, že Maďarsko žadatele o azyl de facto "zbavuje svobody", neboť tranzitní zónu "nemohou o své vůli opustit ani jedním směrem".

"Stanovisko (maďarské) vlády zůstává nezměněné: maďarské zákony a praxe jsou v souladu s právními normami EU a s mezinárodním právem, protože migranti mohou tranzitní zónu kdykoli opustit směrem do Srbska," řekla dnes večer ministryně spravedlnosti Judit Vargová k verdiktu Soudního dvora EU.

Rozhodnutí vrcholné justiční instance unie podle Vargové prakticky znamená, že Maďarsko by mělo být povinno nezvládnutelně přijímat migranty. "To je nepřijatelné a je to v rozporu s maďarským základním zákonem," prohlásila Vargová. Dodala, že vláda "posoudí právní situaci a její důsledky z hlediska ústavnosti", napsala maďarská tisková agentura MTI.

Tranzitní zóny u maďarských přechodů Röszke a Tompa jsou zařízení, kde mohou lidé žádat v Maďarsku o udělení azylu. Fungují přímo u hranic jako tábory uzavřené směrem do Maďarska, které lze volně opustit jen do Srbska. Z pohledu maďarské vlády jsou uprchlíci v těchto zařízeních dobrovolně. Přes Srbsko se migranti snaží dostat do EU.

Unijní justice také připomněla, že podle unijních směrnic o přijímání a vracení žadatelů o azyl nesmí členské státy nikoho zadržovat bez zákonného důvodu či předchozího úředního rozhodnutí o jeho zadržení.

Nejdelší možná lhůta pro zadržování lidí žádajících o mezinárodní ochranu je přitom podle unijní směrnice čtyři týdny, po jejichž uplynutí musí být propuštěni, připomněl v dnešním verdiktu unijní soud.

O tom, zda v případě žadatelů tyto podmínky maďarské úřady splnily, má podle unijního soudu rozhodnout maďarská justice. Pokud dospěje k názoru, že je zadržování protiprávní, musí nařídit okamžité propuštění či jiný způsob nakládání s migranty, který by nebyl zadržováním.

Maďarský premiér Viktor Orbán učinil z tvrdého přístupu proti migrantům jeden z pilířů své politiky. Dnešní verdikt je považován za zkoušku toho, zda se Budapešť podvolí unijní justici poté, co minulý týden zpochybnil jiné rozhodnutí soudu EU německý ústavní soud.

Jeho verdikt kritický k nákupům dluhopisů Evropskou centrální bankou přivítali vládní politici dvojice zemí, proti nimž vede EU řízení kvůli porušování unijních hodnot - Polska a právě Maďarska. Ministryně spravedlnosti Vargová maďarským médiím minulý týden řekla, že německé rozhodnutí je významným signálem pro právníky v rozhodování, "kdo má konečné slovo při konfliktu pravomocí EU a národních států".

Soud EU dnes připomněl nadřazenost unijního práva nad zákony členských zemí. Maďarsko se dosud jeho rozhodnutím vždy podřídilo.

Unijní verdikt přivítali zástupci nevládních organizací bojujících za práva migrantů. "Je to významné vítězství pro všechny, kdo jsou v Maďarsku zavřeni v železných kontejnerech za ostnatým drátem," uvedla Márta Pardaviová z maďarského Helsinského výboru, který zastupuje žadatele o azyl u soudu.