Německo rozpráší utajenou elitní jednotku. Členy komanda podezřívá z extremismu

Německo rozpráší utajenou elitní jednotku. Členy komanda podezřívá z extremismu
Příslušník KSK na dni Bundeswehru v roce 2019. Foto: Shutterstock
Svět

reforma elitní jednotky

Echo24

Německé Komando speciálních sil (KSK), jehož vojáci pracují v utajení a jsou nasazováni v boji proti terorismu, čeká zásadní proměna. Kvůli extremismu v jejich řadách dojde k restrukturalizaci a částečnému rozpuštění jednotky, uvedl server německého deníku Die Welt. Jedním z impulsů, proč k tomu dochází, je vyšetřování několika členů komanda kvůli pravicovému extremismu, někteří z vojáků měli v minulosti mimo jiné hajlovat.

V hledáčku vyšetřovatelů se nachází elitní komando KSK, kde se vyšetřování soustředí na 20 osob. Podle informací deníku Die Welt má být zrušena jedna ze čtyř elitních skupin KSK.

Právě v této jednotce se totiž hromadily případy extremismu. Pozornost upoutala například oslava v roce 2017, na níž létaly prasečí hlavy a docházelo také k hajlování. Následně začali vojenští vyšetřovatelé tuto jednotku prověřovat.

KSK údajně procházel krizí. Někteří jeho příslušníci měli shromažďovat předměty s nacistickou tematikou a zbraně. V květnu tohoto roku se při prohlídce v bydlišti jednoho z příslušníků jednotky nalezly výbušniny.

Podle deníku Die Welt bylo ve hře i úplné rozpuštění KSK a jeho nové vybudování, to však ministerstvo obrany nakonec odmítlo.

KSK, konkrétně jeho kasárna v Bádensku-Württembersku, v pondělí navštívila osobně ministryně obrany a předsedkyně nejsilnější německé politické strany CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová. Očekává se, že Bundeswehr, tedy německá armáda, v nejbližší době předloží zcela konkrétní návrhy na strukturální změny v KSK.

K jednotce, která pracuje v utajení, patří kolem 1400 vojáků. V celém Bundeswehru jich je přes 180 000. Jednotka je určena ke speciálním zásahům proti teroristům, její vojáci jsou rovněž cvičeni na záchranu či evakuaci lidí.

K extremismu se v pondělí v Berlíně vyjádřil šéf německé kontrarozvědky Thomas Haldenwang. Podle něj je pravicový extremismus a terorismus největším ohrožením bezpečnosti a demokracie v Německu.

„Zhoršení situace v oblasti pravicového extremismu vede k nejhorším trestným činům, s nimiž je nadále třeba počítat,“ uvedl Haldenwang. Připomněl únorový útok v Hanau blízko Frankfurtu nad Mohanem, při němž 43letý německý pravicový radikál, který trpěl duševními problémy, zastřelil devět lidí s migračními kořeny. A zmínil také dvojici loňských útoků pravicových extremistů, které si rovněž vyžádaly oběti na životech.

Negativní vývoj je podle šéfa Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, možné doložit i čísly. Počet lidí, které úřady řadí do pravicově radikálního spektra, loni stoupl o celou třetinu na zhruba 32 000. Kolem 13 000 z nich je podle Haldenwanga připraveno použít násilí.

Pravicový extremismus je přítěží i pro německou armádu. Šéf vojenské kontrarozvědky (MAD) Christof Gramm v pondělí hovořil o nové dimenzi problému. Jeho úřad zkoumá přes 600 případů vojáků podezřelých z radikalismu.

 

Související články