Evropu kvůli cenám plynu může čekat „deset strašných zim“, varuje belgická vláda i Shell

Před Evropou stojí hrozba nedostatku plynu na několik dalším topných sezón. Problém jsou i jeho vysoké ceny. Podle belgické ministryně pro energie Tinne Van der Straetenové Evropu čeká „deset strašných zim“, pokud nestanoví na ceny plynu strop. Podobně se vyjádřil i šéf společnosti Shell Ben van Beurden s tím, že hrozba vypnutí plynu ze strany Ruska je reálná. Letošní zima by v Česku podle ministerstva financí neměla být z hlediska dostatku plynu problematická, větší hrozba je zima příští.

Van der Straetenová si myslí, že by se měly ceny plynu zmrazit a měly by být odděleny od ceny elektřiny, píše britský server BBC.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová rovněž kritizovala způsob stanovení ceny elektřiny prodávané na trhu EU. V rozhovoru s novináři ve Slovinsku uvedla, že blok připravuje „strukturální“ nouzové reformy, které by měly řešit vysoké náklady, ale další podrobnosti neuvedla.

„Úplně klidně se může stát, že několik dalších zim budeme řešit, jak zajistit plyn a hledat různá kompromisní řešení,“ řekl van Beurden podle agentury Reuters.

Van Beurden uvedl, že řešení energetické krize bude muset být nalezeno prostřednictvím „úspor v oblasti účinnosti, přídělového systému a velmi, velmi rychlého budování alternativních zdrojů“. „To, že to půjde nějak snadno nebo že to skončí, je podle mě fantazie, kterou bychom měli odložit,“ dodal.

Tyto komentáře přicházejí v době, kdy se největší evropské ekonomiky připravují na náročnou zimu plnou rostoucí inflace a hrozby recese, protože rekordní nárůst účtů za plyn a elektřinu zvyšuje tlak na domácnosti a podniky na celém kontinentu.

Vedle šéfa Shellu v Norsku vystoupil i šéf další energetické společnosti TotalEnergies Patrick Pouyanné, který řekl, že evropské vlády a politici budou muset plánovat budoucnost bez ruského plynu.

Česko si letos s energiemi poradí

Letošní zima by v Česku podle ministerstva financí neměla být z hlediska dostatku plynu problematická, větší hrozba je zima příští. Podle českého ministerstva financí by zastavení toku plynu z Ruska mělo významné makroekonomické dopady až s příchodem topné sezony 2023/2024. Český hrubý domácí produkt by kvůli tomu v roce 2023 klesl až o 2,9 procenta, v roce 2024 až o 1,6 procenta. Domácnosti ani průmysl v ČR minimálně v nadcházející topné sezoně nejsou podle ministerstva v ohrožení.

„Ministerstvo financí analyzovalo ekonomické dopady hypotetického odstřižení dodávek plynu z Ruska. Letošní topná sezona by měla být pokryta z domácích zásob a za přispění LNG (zkapalněný zemní plyn) terminálu v Nizozemsku,“ uvedlo ministerstvo financí.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pátek uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení by se ale podle něj mělo dosáhnout na evropské úrovni, což potvrdil po pondělní schůzce s Fialou i německý kancléř Olaf Scholz.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v pondělí uvedl, že stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 euro snížené ceny oproti té tržní. Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za MWh, by tak stát dal ročně na kompenzace 750 miliard korun, což je podle Síkely například více, než kolik dá stát na důchody. Dodal, že trh přestal fungovat, protože zamrzl. Důležité je oddělit ceny plynu od elektřiny.