Návrh zákona o hromadných žalobách je nebezpečný, říká Singer

Návrh zákona o hromadných žalobách, který vytvořilo ministerstvo spravedlnosti, kritizují současně odbory, Nejvyšší soud, Česká národní banka či finanční arbitr. Zavádí totiž možnost, že lidé budou do skupiny hromadně žalujících zahrnuti, aniž by se o tom dozvěděli. Ze sporu by se museli až aktivně odhlásit, proto se mluví o odhlašovací formě hromadných žalob. Na stranu kritiků navrhovaného zákona se staví i někdejší guvernér ČNB a dnes hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer. Zákon podle něj nedosáhne například na tzv. šmejdy.

Ministerstvo spravedlnosti nyní vypořádává připomínky, které se k návrhu zákona během jara sešly, a uvedlo, že je „připraveno hledat kompromisy“. Ústupky avizuje především v hojně kritizovaném odhlašování z hromadných žalob, nahradit to může přihlašovací systém.

Odhlašování z hromadných žalob totiž zkritizoval například odborový svaz ČMKOS. „Především hromadné odhlašovací řízení přináší řadu problémů, které nelze uspokojivě legislativně ani interpretačně vyřešit. Je v rozporu se zásadou, že ochrana se v právním státu nabízí, ale nevnucuje,“ uvedly odbory v připomínce.

Kritická byla k návrhu zákona i finanční ombudsmanka Monika Nedelková. „Kancelář finančního arbitra zásadně nesouhlasí se zavedením hromadného řízení v podobě tzv. ‚odhlašovacího hromadného řízení‘. Kancelář finančního arbitra se v této souvislosti obává možného zneužití institutu hromadných žalob nátlakovými skupinami, které shromáždí několik málo nároků a zahájení řízení,“ uvedla Monika Nedelková v připomínce.

‚Šmejdy hromadné žaloby neohrozí‘

Podle Miroslava Singera je návrh zákona o hromadných žalobách nebezpečný a navíc neohrozí ani tzv. šmejdy. „Návrh zákona je napsán tak, že je nebezpečný pro každého v této zemi, kdo něco vyrábí, kdo nemůže rychle zrušit svoji firmu a začít pod jiným jménem. Šmejdy, kteří prodávají hrnce důchodcům, to neohrozí, ti se, budou-li žalováni, rozpustí a založí si nové s.r.o. Ohrozí výrobní a jiné podniky, majitele domů s nájemníky, nemocnice, školy či státní podniky,“ řekl Singer deníku Echo24.

Pokud by zákon platil tak, jak jej ministerstvo odeslalo do připomínkového řízení, podle Singera by otevřel dveře skupině, která by na hromadných žalobách značně profitovala. „Cílem tohoto návrhu zákona je vytvořit velký byznys pro právníky žalující obchodní spory v americkém stylu. Důsledkem budou zahlcené soudy a zdražení produktů, protože každý výrobce si bude vyrábět rezervu na soudní vyrovnání. Tak to funguje v USA,“ dodal Singer.

Podle kritiků návrh zákona ani neodpovídá legislativě, kterou ke stejnému tématu připravuje EU. Upozornila na to například Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). „V dubnu 2018 představila Evropská komise komplexní směrnici zvanou ‚Nový úděl pro spotřebitele‘, která mimo jiné zahrnuje zavedení institutu hromadných žalob v EU s důrazem na zvýšení ochrany spotřebitelů, zvýšení zodpovědnosti výrobců a zástupců soukromého sektoru. Nicméně česká navrhovaná úprava v mnohých aspektech ignoruje doporučení a smysl Doporučení, zejména pak zavedením nesystematického prvku tzv. odhlašovacích hromadných řízení,“ uvedla AMSP v připomínce k zákonu.

Že bude legislativa EU k hromadným žalobám lepší než česká, očekává exguvernér Singer. „EU vytváří nařízení na téma hromadných spotřebitelských žalob, hotové má být asi za dva roky. Už teď je zjevné, že to, co chystá EU, bude rozumnější než tuzemský zákon,“ uvedl.

Kritický je Singer i k tomu, že se návrh zákona odklonil od původního věcného záměru, tedy zadání vlády úředníkům na ministerstvu spravedlnosti, jak zákon napsat. „Co mi vadí nejvíce, je, že návrh zákona, jak si všimli i někteří připomínkující, často ignoruje věcný záměr vlády. Překvapuje mě, že jsme se dostali do situace, kdy úředník ministerstva ignoruje zadání vlády, napíše si zákon podle sebe a bez obtíží ho dostane ven z ministerstva k připomínkování,“ řekl Singer s odkazem na rozpor mezi věcným návrhem zákona a výsledným návrhem zákona. Věcný návrh zákona například počítal s hranicí vymáhaného práva jednoho člověka v řádu stovek až maximálně několika tisíc korun. Tedy hranice, od kdy už lze hromadnou žalobu podávat. Návrh zákona ale počítá s hranicí 10 tisíc korun.

Dále čtěte: Chystá se kolektivní šikana a vydírání