Šéf ODS slíbil vítězství v parlamentních volbách

Petr Fiala byl znovu zvolen předsedou ODS se slibem a závazkem, že ji přivede k vítězství v parlamentních volbách. Vyhrát je neznamená nic menšího než porazit v nich samostatně nebo v předvolební koalici s jinou stranou či stranami Andreje Babiše. Ten má v průzkumech těch solidnějších agentur přinejmenším dvojnásobnou podporu než občanští demokraté.

Fiala si dal jasný a ambiciózní závazek a dostal k němu od strany velmi silný mandát. Za předsedu ho volilo 90,6 procenta delegátů. To je silnější podpora než 86,5 procenta, již dostal od svého spolku ANO jeho faktický majitel Andrej Babiš letos v únoru. A jen o málo méně než 92 procent, která potvrdila křeslo šéfa Pirátů Ivana Bartoše. Občanští demokraté svému Petru Fialovi zjevně věří a vkládají do něj důvěru. U konzervativní strany, která považuje za vysokou hodnotu volnou konkurenci, je ale škoda, že proti Fialovi nestál žádný protikandidát. Jeho pozice by určitě byla silnější. Právě sebevědomě nepůsobilo ani to, že politická rozprava, která je kořením každého sletu strany, následovala až po volbě vedení. V časech, kdy ODS vévodila politické scéně, tomu bývalo naopak.

Zásadní otázkou je, zda se dá zvítězit se staronovým týmem, který není vítězný. Petr Fiala i nepříliš výrazní staronoví místopředsedové Martin Kupka a Martin Baxa vedou ODS už nějakou dobu, ale volební preference strany se pod jejich taktovkou Andreji Babišovi zatím moc nepřibližují. Největší energie a porozumění pro to, co se ve společnosti děje a jaké jsou skutečné zájmy voličů ODS, dnes sálá ze „starého havloida“ Alexandra Vondry, který se po jarním úspěchu ve volbách do Evropského parlamentu vrací po letech do křesla místopředsedy ODS.

Sympatickým projevem sebevědomí je naopak to, jak strana z postu první místopředsedkyně odstavila pražskou cyničku Alexandru Udženiju, jež v rozhovorech před kongresem až příliš okatě vyzývala k tomu, aby se ODS nebránila případné koalici s Andrejem Babišem. Sama na ní už nějakou dobu pracuje v zákulisí pražské politiky. Dobře, jak tvrdě ODS řekla, že tohle už je moc.

Zájmy voličů Andreje Babiše a občanských demokratů jsou totiž v přímém protikladu. Poměrně přesně to popsal ve svém nominačním projevu Petr Fiala. Dost těžko vládnout s někým, kdo podle mě dopustil, aby tady země promarňovala a ničila roky prosperity.

ODS dokáže zvítězit jen tehdy, pokud přesvědčí dost voličů, že je schopná hájit jejich zájmy. Ty nezaujme vzletnými řečmi o hodnotách, konzervativismu, svobodě, ale úplně konkrétními věcmi. Jak trefně řekl v projevu Alexandr Vondra, „potřebujeme několik srozumitelných vlajkových záměrů. Žádných vizí nebo snů. Příliš mnoho vizí a snů je spíš recept k návštěvě u psychiatra. Potřebujeme spíš několik konkrétních činů.“

Otázkou je, jestli ty konkrétní činy, které zaujmou, dnes nabízí. Něco málo konkrétního Petr Fiala v projevu, kde slibuje volební vítězství, představil. Třeba to, že vyřeší současnou krizi bydlení, kdy jsou byty v Česku nejhůř dostupné z celé Evropy, tím, že zkrátí stavební řízení o dvě stě dní. Stejně tak slibuje zrušení nesmyslné a na výběr velmi drahé daně z koupě bytu.

Slibuje i konkrétní snížení daně z příjmů o 7 procent. To je po letech, kdy tady Andrej Babiš svou pasivitou při rychlém růstu platů výrazně zvedá příjmové daně, atraktivní. Jenže mnohem horší a víc zatěžující daní je sociální pojištění. A tady Petr Fiala žádný zcela konkrétní slib nedává. Právě kvůli tomu přitom máme čtvrtou nejvyšší daňovou zátěž v Evropské unii.

Hodně mluví o omezení dotací, ale už neřekne, že je třeba kompletně sebere soukromým firmám nebo politickým neziskovkám. Většina voličů ODS žádné dotace nebere, ale naopak je ze svých daní platí, takže by to jako konkrétní vlajkový záměr jistě zaujalo.

Stejně tak předseda ODS mluví o potřebě zvednout úroveň škol. Slíbí, že do nich dá, až bude vládnout, mnohem víc peněz. Ale už neříká nic o tom, že ještě víc než nedostatek peněz táhne úroveň znalostí českých dětí dolů snižování nároků. A tomuto trendu ODS přímo nadbíhá tím, že prosazuje nekonečný odklad povinné maturity z matematiky a brání se i testům znalostí dětí v pátých a devátých třídách.

Bez vlajkových záměrů a přesvědčivých tváří, které je budou schopny hájit, se nevyhrává. Pokud chce Petr Fiala svůj slib splnit, musí obojího nabídnout výrazně víc.

Další texty Lenky Zlámalové zde.