Obchodník se smrtí jako z filmu. Rusové zvažují, zda Buta vytáhnou z vězení v USA

Do hry o výměny vězňů se opět vrátilo jméno člověka, který patřil k nejhledanějším zločincům světa. Osud Viktora Buta, který získal přezdívky jako „obchodník se smrtí“, se stal námětem pro thriller, píše agentura Reuters. Notorický „padouch“, známý mimo jiné bezskrupulózním obcházením sankcí při pašování zbraní, si odpykává trest ve Spojených státech. A Moskva ho chce zřejmě zpět v rámci plánované výměny vězňů.

Ruský podnikatel Viktor But postavil svůj byznys se zbraněmi na troskách Sovětského svazu a východního bloku, využil přebytků vyřazených zbraní ze sovětské éry a série konfliktů a občanských válek, které vypukly v Africe či Asii. Po téměř dvě dekády zásoboval zbraněmi vzbouřenecké skupiny či lokální "warlordy" od Asie po Jižní Ameriku.

Jeho život se stal také hlavní inspirací pro kultovní snímek Obchodník se smrtí. Byznysmena se zbraněmi, který si nebere servítky s tím, komu zbraně dodává, ztvárnil Nicolas Cage. Viktor But neměl problém porušovat embarga na dodávky zbraní, ale ani například zásobovat zároveň obě strany konfliktu.

Past sklapla během tajné operace, při níž američtí agenti vydávající se za zástupce kolumbijských guerill zachytili Buta na kameru, když souhlasil s dodáním stovky raket země-vzduch, které měly zabíjet americké jednotky. Poté ho zadržela thajská policie. Další dva roky trvalo jednání o vydání Buta do Spojených států, proti kterému Rusko ostře protestovalo.

Soud v americkém Manhattanu odsoudil Buta ke 25 letům vězení, tedy na spodní hranici. Rusko se od té doby snaží získat ho zpět. Naposledy se o něm mluvilo například v minulém roce v souvislosti s možnou výměnou za bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Trevora Reeda, který byl v Rusku odsouzen k devíti letům vězení.

Neutuchající zájem Moskvy o jeho vydání má však podle expertů jiné důvody, než zájem o spravedlnost. Podle agentury Reuters poukazují na to, že jeho schopnosti a kontakty v mezinárodním obchodu se zbraněmi poměrně silně naznačují, že má vazby na ruské zpravodajské služby.

Nyní tak opět přichází příležitost pro jeho výměnu. Ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl den po odsouzení americké basketbalové hvězdy Brittney Grinerové, že je Rusko připraveno jednat. Rozsudek nad Grinerovou, který zní devět let za držení drog, označil americký prezident Joe Biden za „nepřijatelný“. Podle Reuters by mohl připravit půdu pro americko-ruskou výměnu vězňů, v níž by mohl figurovat právě Viktor But.

Spojené státy již učinily nabídku, kterou ministr zahraničí Antony Blinken označil za „solidní“, s cílem docílit propuštění Američanů zadržovaných v Rusku, kde si kromě Grinerové odpykává trest také bývalý příslušník námořní pěchoty Paul Whelan.

„Jsme připraveni o tomto tématu jednat, ale v rámci kanálu, na kterém se dohodli prezidenti (Vladimir) Putin a (Joe) Biden,“ uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Pokud se Američané rozhodnou opět uchýlit k veřejné diplomacii, je to jejich věc a dokonce bych řekl, že je to jejich problém,“ dodal během návštěvy Kambodže, kde se účastní zasedání ministrů zahraničí Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN).

Dvojnásobná olympijská vítězka Grinerová byla zatčena 17. února na moskevském letišti Šeremeťjevo s náplněmi do elektronické cigarety s hašišovým olejem. Basketbalistka se hájila tvrzením, že je zabalila nedopatřením. Konopí je v Rusku nelegální pro léčebné i rekreační účely.

Paul Whelan byl odsouzen k 16 letům ve vězení za údajnou špionáž. Bývalý příslušník americké námořní pěchoty, který má kromě amerického také britské, irské a kanadské občanství, byl zatčen v moskevském hotelu v prosinci 2018, údajně při přebírání špionážních materiálů. Podle obhájců se však domníval, že USB flash disk, který převzal, obsahuje snímky z dovolené v Rusku. Jednalo se prý o nachystanou past.