Dodavatelé energií už se delších fixací bojí. Co nabízejí a jakou smlouvu si vybrat?

Ceny elektřiny i plynu dosahují na trhu historicky nejvyšších hodnot, to odnášejí i domácnosti jakožto koncoví zákazníci. Dodavatelé jim zvyšují zálohy, protože jsou nuceni nakupovat pro ně energie dopředu právě za ony drastické ceny. Poslední vlna zdražování přišla na začátku srpna a zcela jistě lze očekávat několik dalších podzimních vln, které mohou být pro odběratele velmi bolestivé. Z nabídek dodavatelů už mizí více než dvouleté fixace, a co se týče elektřiny, u většiny největších společností se částka za megawatthodinu (MWh) nedostane pod 10 tisíc korun.

Především v posledních dnech rostou ceny elektřiny i plynu ještě rychleji než dosud. Velkoobchodní cena elektřiny na rok 2023 přesahuje nyní 550 eur za MWh, u plynu je to přes 250 eur. Oproti začátku roku 2020 jsou to částky více než desetinásobné. Nejlépe jsou na tom proto lidé, kteří energie fixovali například před dvěma lety. Pro ně ovšem bude velkým cenovým šokem, až jim smluvená fixace vyprší.

Vysoké ceny energií budou běžné určitě ještě několik let, vzhledem k vlivu zelené politiky a dění kolem války na Ukrajině se z nich možná stane již nový normál. Přesto je energetický trh silně volatilní a ceny mohou klesat. Je tedy těžké jednoznačně určit, jaký typ smlouvy by si lidé měli u dodavatelů sjednat.

Sjednat si noví zákazníci mohou běžnou smlouvu na dobu neurčitou. Pro ně nakupují obchodníci elektřinu či plyn průběžně v rámci několika let a výsledná cena reflektuje pohyb tržních cen během těchto let. Tedy jak růst, tak pokles. Pokud se lidé rozhodnou pro fixovaný produkt, znamená to, že obchodník pro ně nakoupí energie na rok či více (dle délky fixace), a platí stále stejnou částku. To tedy může být nevýhodné, pokud by tržní ceny klesaly. Právě vzhledem k velké volatilitě trhu největší dodavatelé energií, kteří nové zákazníky přijímají, nabízejí již jen roční či dvouleté fixace, tříleté již z nabídky zmizely.

U největšího energetického hráče na trhu ČEZ zaplatí lidé, kteří si nově sjednají smlouvu na dobu neurčitou, necelých 10 600 korun za MWh. Při smlouvě na roční fixaci je to přes 11 200 korun. Ještě na začátku letošního roku přitom fixace na jeden rok vycházela na zhruba 6500 korun. Tříleté fixace už nyní ČEZ vůbec nenabízí.

Co se týče plynu, Pražská plynárenská aktuálně nabízí zákazníkům, kteří plynem vytápí, ve smlouvě na dobu neurčitou, cenu zhruba 4700 korun. Ještě v lednu si přitom lidé mohli sjednat roční fixaci za necelých 2000 korun.

Jediný z větších dodavatelů, kdo novým zákazníkům nabízí elektřinu za o něco nižší cenu než je 10 tisíc korun za MWh, je E.ON. Stávající zákazníci, na rozdíl od nově příchozích, mají u dodavatelů ceny zatím až o polovinu nižší, protože pro ně elektřinu nakoupili ještě za přijatelnější ceny.

Zálohy jsou často zbytečně vysoké

Ministerstvo průmyslu spolu s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) by měly prověřit, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům zálohy odpovídající očekávané spotřebě a ceně energií, tedy zda dodavatelé zálohy nezneužívají. O možnosti provádění kontrol záloh budou v pondělí jednat zástupci ERÚ a ministerstva průmyslu a obchodu, kontroly tak zatím nezapočaly.

„Máme z terénu signály, že u některých domácností, odběrných míst, dochází k tomu, že ta záloha s vysokou pravděpodobností neodpovídá, není adekvátní a je stanovena vyšší,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Obchodník si tak podle něj může vylepšovat cash flow. Není podle něj možné, aby se zálohy v této době zneužívaly.

Obecný přestupek týkající se chybného zvýšení zálohy v energetickém zákoně upraven není. ERÚ může postihnout jako nekalou obchodní praktiku například případ, kdy dodavatel neoprávněně zvýší cenu a následně i zálohy. Samotnému zvýšení zálohy kvůli ceně totiž musí předcházet oznámení o zdražení.

„Energetický zákon stanoví, že pokud dodavatel energií uplatňuje zálohové platby, musí výše záloh odpovídat nejvýše důvodně očekávané spotřebě. Konkrétní výše by se tak měla odvíjet od aktuální spotřeby domácnosti, dovozené typicky z průměrné spotřeby minulého období, a aktuální ceny, za kterou je energie odběrateli dodávána,“ řekl mluvčí úřadu Michal Kebort.