Unijní soud pozastavil Polsku platnost zákona o Nejvyšším soudu
Polsko versus EU
Aktualizujeme
1
Polsko musí okamžitě zastavit nucené penzionování soudců nejvyššího soudu. Takový předběžný příkaz vydal Soudní dvůr Evropské unie, který projednává žalobu Evropské komise vůči Varšavě ohledně sporné reformy soudnictví.
Unijní nařízení má být uplatněno i zpětně vůči těm soudcům polské nejvyšší soudní instance, které již postihla nová opatření snižující věk odchodu do důchodu, vysvětluje tisková zpráva unijního soudu.
V rámci reformy nejvyššího soudu byl soudcům snížen věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let. Pokud chce soudce i po dosažení této věkové hranice v práci pokračovat, musí o to požádat a také musí doložit, že je k tomu zdravotně způsobilý. Polský prezident Andrzej Duda si navíc vyhradil právo rozhodovat o tom, kterým soudcům výjimku povolí.
Předběžným opatřením vyhověl Soudní dvůr Evropské unie žádosti Evropské komise, aby až do konečného verdiktu k polské reformě bylo pozastaveno uplatňování zákonů, které se týkají snížení důchodového věku soudců nejvyššího soudu. Soudcům, na které se nová pravidla vztahují, mají pokračovat v práci za stejných podmínek, jako před přijetím zákona.
Kromě toho nemají být činěny jakékoli kroky ke jmenování nových soudců místo těch, kteří by měli odejít na základě nového zákona. Rovněž mají být zastavena opatření směřující ke jmenování nového prvního předsedy nejvyššího soudu. Varšava má nyní do měsíce a poté vždy jednou za měsíc informovat Evropskou komisi o tom, jaká opatření přijala s cílem splnit požadavky předběžného opatření, které vydala místopředsedkyně Soudního dvora EU Rosario Silva de Lapuertaová.
Portál wyborcza.pl uvádí, že prezident se od července, kdy zákon vstoupil v platnost, snaží „odstranit“ 22 soudců. Zákon, který vstoupil v platnost letos 3. dubna, podle EK podkopává nezávislost soudnictví, a Polsko tak porušuje unijní smlouvy. Snížení věkové hranice nejvyšších soudců soudu údajně podrývá právní stát.
Polský premiér Mateusz Morawiecki, který je nyní v Bruselu na summitu EU s asijskými zeměmi, novinářům potvrdil, že jeho země byla o kroku unijního soudu informována. „Během posledních hodin… přišlo oznámení od evropského soudního dvora. Mohu rozhodně říci, že po důkladné analýze zaujmeme stanovisko,“ citoval Reuters polského premiéra.
Evropská komise Polsko kvůli novému zákonu zažalovala v září a unijní soud požádala, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení. Žaloba EK se zakládá na argumentaci, že jelikož polští soudci rozhodují mimo jiné na základě evropského práva, jsou zároveň soudci EU. Z toho podle Komise vyplývá, že evropské instituce mají právo a povinnost dohlížet na nezávislost polské justice pomocí svých obvyklých nástrojů používaných k vymáhání evropského práva.
Polská vláda naopak tvrdí, že soudnictví patří mezi výlučné kompetence členských států a že unijní soud nemá v tomto případě rozhodovat o stížnosti Evropské komise.
