EU zůstává tvrdá: budeme hlídat právní stát bez ohledu na válku i maďarské volby

Evropská unie nehodlá slevit z ochrany principů právního státu ani ve chvíli, kdy v jejím sousedství zuří válka a kvůli ruské agresi prchají do členských zemí miliony Ukrajinců. Prohlásil to dnes eurokomisař Didier Renders po jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti, kteří se zabývali mimo jiné stavem právního státu v Maďarsku. Dnešní výzvu maďarské ministryně spravedlnosti Judit Vargové, aby Brusel kvůli válce a uprchlické vlně neblokoval Budapešti unijní fondy, komise nehodlá vyslyšet.

Naproti tomu Polsko se jako druhá unijními institucemi dlouhodobě kritizovaná země podle unijních činitelů i diplomatů ocitá v lepší pozici než Maďarsko.

Šéfka komise Ursula von der Leyenová minulý týden oznámila, že unijní exekutiva v případě Budapešti poprvé použije nový nástroj umožňující odebrat část peněz ze společných fondů zemi, která nedokáže zaručit, že budou využity v souladu s evropským právem. Reynders dnes doplnil, že formální začátek řízení s Maďarskem se dá čekat v horizontu několika týdnů. Komise se kromě toho snaží Maďarsko přesvědčit k dodržování práv sexuálních menšin či nezávislosti médií a justice.

„Právní stát mimo jiné omezuje možnost orgánů členského státu porušovat naše společné hodnoty i v případě, že mají podporu výrazné parlamentní většiny, výrazné většiny obyvatel,“ řekl po jednání novinářům Reynders. Narážel na nedávné parlamentní volby v Maďarsku, v nichž opět získala ústavní většinu v parlamentu strana Fidesz premiéra Viktora Orbána.

Ministryně Vargová dnes právě výsledkem voleb argumentovala na podporu neústupného maďarského postoje. Voliči podle ní „nesdílejí znepokojení“ unijních institucí ohledně vlády práva. „V této těžké době bychom si měli dokázat vzájemnou solidaritu,“ prohlásila v Lucemburku dlouholetá zástupkyně Orbánovy vlády, podle níž by EU v době válečného konfliktu měla být jednotná a nepokračovat ve vnitřních sporech.

Velká část ministrů však po jednání dávala najevo, že právní stát je pro sedmadvacítku klíčový i v době, kdy se státy jako Polsko, Maďarsko, Slovensko či Česko potýkají s přívalem ukrajinských uprchlíků.

„Máme společnou smlouvu, kterou uplatňujeme a budeme uplatňovat po celou dobu, co se budeme podílet na společném evropském projektu,“ řekl francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune, jehož země nyní EU předsedá.

Zatímco Maďarsko podle unijních činitelů nemůže v nejbližších týdnech doufat, že by mu komise odblokovala miliardy eur z mimořádného fondu obnovy, u Polska je vývoj odlišný. Varšava se nyní snaží vyjít Bruselu vstříc v otázce sporné disciplinární komory nejvyššího soudu a von der Leyenová minulý týden naznačila, že by komise mohla brzy schválit polský plán obnovy, pokud uvidí skutečné změny.

Polsko se ujalo výrazně největšího počtu ukrajinských uprchlíků a patří k zemím razícím nejtvrdší postup vůči Rusku, kdežto Maďarsko stojí v této věci na opačné straně a Orbán je považován za unijního politika nejbližšího ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Reynders dnes vyloučil, že by rozdílný přístup Bruselu k oběma zemím měl něco společného s jejich postojem k Ukrajině. Někteří diplomaté se však domnívají, že právě odlišný vztah k ruské invazi může výrazně oslabit dlouhodobé „protibruselské“ spojenectví mezi oběma zeměmi.