V covidu selhala vláda, ne stát

KOMENTÁŘ

V covidu selhala vláda, ne stát
Lidé jsou ale přesvědčeni, že jestli někdo v té krizi selhal, byla to vláda Andreje Babiše. Foto: Vláda ČR
Komentáře

Lenka Zlámalová

Více než rok s čínským koronavirem ukázal, že těžkou zkouškou jako civilizačně vyspělé prošly země, které měly nejvíce odvahy, důvěry, logistických a technologických schopností. My jsme ze zátěžového testu vyšli nejhůř z celé Evropské unie. Máme po Maďarsku druhý největší počet obětí na počet obyvatel. Měli jsme nejdéle zavřené školy a téměř největší omezení svobody všemožnými restrikcemi. Dá se vést dlouhá debata, kdo za to může.

Lidé jsou ale přesvědčeni, že jestli někdo v té krizi selhal, byla to vláda Andreje Babiše. Naopak důvěru společnosti si i v těžké zkoušce udrželi zdravotníci, policie nebo justice. To je důležitá zpráva. Lidé naštěstí nejsou přesvědčeni, že se zhroutil celý stát. Jsou pouze přesvědčeni, že to nezvládá vláda.

Podle čerstvého průzkumu Eurobarometr, který pravidelně ve všech členských zemích dělá Evropská komise, věří právě v Česku vládě nejméně lidí z celé Evropské unie. Pouhých 19 procent. Data pro průzkum se sbírala v únoru, kdy v zemi kulminoval chaos.

Jen pro srovnání. Průměrná důvěra v kabinet, který zemi prováděl covidovou krizí, je 36 procent. Stejně málo věří své vládě ještě Slovinci. Druhou zemí s nejnižší důvěrou vůči vládě je Španělsko s 20 procenty. Pak následují Bulhaři s 23 a Slováci s 24 procenty. V Polsku věří vládě 26 procent. V Maďarsku 39 procent.

Celkově se ukazuje, že země střední Evropy těm, kdo vládnou, věří jen velmi málo. Že právě ta nedůvěra byla v covidové krizi jejich obrovskou slabinou. Když někomu nevěříte, přirozeně nerespektujete ani restrikce, které na vás uvaluje. A v době pandemie se země dostává do chaosu.

Jiná je situace na západě Evropy. Vládě věří 54 procent Němců a 31 procent Francouzů a 68 procent Nizozemců. Tradičně velmi vysokou důvěru vůči svým vládám si udrželi Švédové s 62, Finové s 63 a Dánové s 65 procenty.

O nic větší důvěru než k vládě ale nemají lidé ani k opozičním politikům. Důvěra v parlament je s 15 procenty ještě horší než u vlády a opět nejnižší z celé Evropské unie. Spolu s Bulhary. Velká nedůvěra vůči politice prostupuje celou střední Evropou. Lidé si to nejspíš vykládají tak, že opoziční politici nebyli schopni vůči vládě zformulovat žádnou věrohodnou alternativu, která by v nich budila důvěru. Na opačném konci opět Skandinávie spolu s Nizozemci. Na lepším průměru Němci.

Právě ta vysoká důvěra v ty, kdo rozhodují, vysvětluje, proč Skandinávci prošli krizí čínského koronaviru s nejmenšími ztrátami všeho druhu z celé Evropy. Mají výrazně méně obětí a zároveň museli obětovat mnohem méně svobody.

Tak velkou nedůvěru jako k politikům přitom lidé nechovají k samotné správě státu. Tu zjevně berou jako od politiky oddělenou. Má důvěru 48 procent lidí. Ta je na úrovni průměru celé Evropské unie. V Německu věří správě státu 65 procent. Ale třeba Slovinci jsou na tom s 24 procenty výrazně hůř než my.

Přes chaos si lidé udrželi vysokou důvěru v justici. Té věří 59 procent Čechů. Na evropské poměry je to nadprůměrné skóre. Lepší než jinde ve střední Evropě nebo ve Francii, Španělsku, Itálii.

Velmi vysoká zůstala v restriktivní době covidu i důvěra v policii. Té věří 77 procent lidí. Je to velmi srovnatelné s německými 80 procenty. Naopak třeba v Polsku policii důvěřuje jen 40 procent lidí.

Soudě podle průzkumu jsou lidi skutečně přesvědčeni, že tím, kdo selhal tady, byla jen politická reprezentace, nikoli stát, který od politiky oddělují.

Pozoruhodný je vzestup důvěry k Evropské unii. Ta se za covidový rok zvedla ze 39 na 48 procent. Navzdory tomu, že tím, kdo selhal při nákupu vakcín, nebyla jen Babišova vláda, ale především Evropská unie.