V České republice je nejhůře dostupné bydlení v Evropě

Dostupnost nového bydlení v Česku byla loni ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi třetí rok po sobě nejhorší, vyplývá z nové studie společnosti Deloitte. Nový byt v ČR vyjde na 11,4 průměrného ročního platu, v roce 2018 to bylo 11,2 platu. Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že hlavním tuzemským problémem na trhu s bydlením je pomalá výstavba nových bytů, kterou brzdí zejména zkostnatělá legislativa. Na metr čtvereční je v Evropě nejdražší Paříž, nejlevněji vychází Sarajevo.

S Českem jsou srovnatelné Srbsko (11,3 ročního platu), Rakousko (deset platů) a Slovensko (9,9 ročního platu). Po Portugalsku je to nejméně v Belgii (4,1 průměrného ročního platu), Norsku a Bulharsku (pět platů).

„Průměrná transakční cena nových bytů v Česku se loni meziročně zvýšila o 8,6 procenta. I když ceny bydlení nerostly tak ostře jako v předchozích letech, Praha zůstává s 3395 eur za metr čtvereční (90 545 korun) mezi sledovanými středoevropskými městy jedním z nejdražších,“ uvedl partner v oddělení nemovitostí Deloitte Miroslav Linhart. V roce 2018 podle studie stouply ceny nových bytů v Česku meziročně o 16,8 procenta.

Ještě více však v České republice podle internetového portálu Valuo.cz zdražily za poslední rok byty v největších 10 městech, a to v průměru o 13 %. Oproti červnu 2018 je to dokonce padesátiprocentní nárůst. Například v severočeském Ústí nad Labem vzrostly nabídkové ceny bytů za poslední rok o pětinu.

Problém je podle Lukáše Kovandy, ekonoma Národní ekonomické rady vlády (NERV), v tom, že má Česká republika zkostnatělou legislativu a málo staví nové byty. „Dostupnost bydlení snižuje zejména pomalá výstavba. Ta je způsobena neúnosně dlouhými povolovacími řízeními. Zatímco nabídka bydlení je tedy omezována nepružnou, neefektivní a zkostnatělou legislativou, poptávku posiluje rostoucí atraktivita České republiky v očích mezinárodních investorů a bohužel také intervenční režim České národní banky z let 2013 až 2017. Ten už je sice přes tři roky minulostí, ale koruna je kvůli němu nadále výrazně slabší, než by byla bez něj, což cizincům z titulu prostého kurzového přepočtu české nemovitosti zlevňuje. Jejich o to silnější poptávka pak vytváří znatelný tlak na jejich zdražování,“ sdělil Lukáš Kovanda deníku Echo24.

Nejdražší Paříž, nejlevnější Sarajevo

Nové bydlení je v Česku sice v poměru k platům nejméně dostupné, nominální ceny stále nedosahují úrovně západních zemí. Nejdražší je Lucembursko s průměrnou cenou 7145 eur za metr čtvereční (190 560 korun). Průměr za Česko je 2602 eur (69 400 korun). Nejlevnější bylo Bulharsko s cenou 550 eur (14 680 korun) za metr čtvereční.

Z měst byla nejdražší Paříž s průměrnou cenou 12 863 eur (343 050 korun) za metr čtvereční. Následovaly Tel Aviv (260 540 korun), Lucemburk (255 100 korun), Mnichov (220 000 korun) a vnitřní Londýn (205 330 korun). Nejlevnější byla srbská Niš (21 070 korun za metr čtvereční). Z českých měst jsou do studie zahrnuty také Brno a Ostrava. V Brně stál metr čtvereční nového bytu v průměru 66 680 korun, v Ostravě 44 890 korun.

Nájemné bylo loni nejdražší v Lucemburku (820 korun za metr čtvereční měsíčně). Následovaly Paříž (755 korun) a vnitřní Londýn (720 korun). Nejlevnější nájem byl ze sledovaných evropských měst v Sarajevu (110 korun). V Praze se metr čtvereční pronajímal v průměru za 328 korun měsíčně, v Brně za 256 korun, v Ostravě za 170 korun.

Pokud jde o dopady současné krize kvůli koronaviru, analytici Deloitte očekávají, že ceny bytů v Česku by letos měly spíše stagnovat. V dalších letech by se měly vrátit k růstu. „Karanténa významně ovlivnila trh s nájmy. Z velkých evropských metropolí v čele s Prahou nebo Římem zmizely davy turistů a s nimi i zájem o krátkodobé pronájmy bytů přes ubytovací aplikace. Na trhu se tak najednou objevily tisíce volných bytů v atraktivních lokalitách. Jejich majitelé se snaží mírnit úbytek příjmů dlouhodobějšími pronájmy,“ uvedl Petr Hána z oddělení nemovitostí Deloitte.

Počet ročních platů potřebných ke koupi průměrného bytu (70 m2):

Země	Počet ročních platů
Česko	11,4
Srbsko	11,3
Rakousko	10,0
Slovensko	9,9
Lotyšsko	8,9
Izrael	8,7
Chorvatsko	8,2
Polsko	7,7
Maďarsko	7,6
Bosna a Hercegovina	6,8
Velká Británie	6,5
Itálie	6,2
Nizozemsko	5,6
Německo	5,4
Bulharsko	5,0
Norsko	5,0
Belgie	4,1
Portugalsko	4,0

Zdroj: Deloitte