Ke Slunci odlétá nová sonda, podíleli se na ní i čeští vědci

Na několikaletý výzkum Slunce se vydává sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejímž vývoji a výrobě se podíleli čeští vědci i české firmy. Aparát do vesmíru vynese americká raketa Atlas V, která z floridského kosmodromu na mysu Canaveral odstartuje dnes ve 23.03 místního času (v pondělí 05.03 SEČ).

Zhruba po dvou letech se Solar Orbiter dostane na dráhu, která se bude podobat dráze planety Merkur a ze které bude moci provádět měření. Než se na tuto dráhu dostane, bude se sonda pohybovat v rozličných vzdálenostech od Slunce, při kterých bude čelit extrémním teplotám od minus 170 do 520 stupňů Celsia. Vybavena je proto tepelným štítem, který ochrání přístroje a který je vyroben z uhlíkových vláken a titanu. V nejbližším přiblížení se Solar Orbiter dostane na vzdálenost 42 milionů kilometrů od Slunce, což je zhruba čtvrtina průměrné vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.

Ze stanovené oběžné dráhy bude sonda zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Bádání se zaměří i na sluneční plazmu, na heliosféru a na sluneční erupce. Sonda má také pořídit první snímky obou slunečních pólů.

Jedním z cílů mise je získat další data o tom, jak sluneční aktivita ovlivňuje vesmírné prostředí v oblasti vnitřních planet sluneční soustavy, k nimž patří Merkur, Venuše, Země a Mars. Tyto informace jsou důležité pro pochopení účinků „kosmického počasí“ na Zemi.

Solar Orbiter byl z Evropy do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě dopraven 1. listopadu. Pak začaly předletové testy sondy a vědeckých přístrojů, aby byla prověřena funkčnost různých systémů.

Výzkumné zařízení sestavila na objednávku ESA společnost Airbus Defence and Space. Sonda obsahuje měřicí přístroje, které poskytly Británie, Španělsko, Belgie, Francie, Německo, Švýcarsko, Itálie a USA. České firmy a vědecké ústavy se podílely na přípravě několika zařízení pro Solar Orbiter a na sluneční misi spolupracuje také Akademie věd ČR, Ústav fyziky atmosféry AV či Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

České ministerstvo školství, které misi řadí k největším úspěchům české kosmonautiky, uvedlo, že Češi se účastnili celkem v pěti projektech přípravy čtyř z deseti přístrojů umístěných na sondě. Díky přímé účasti, kterou ministerstvo školství podpořilo 180 miliony korun, budou mít čeští badatelé snadnější přístup k získaným datům.

Na vývoji a výrobě komponent se z českých firem podílela například turnovská laboratoř TOPTEC, která dodala zobrazovací zrcadla ke koronografu. Její výkonný ředitel Vít Lédl již dříve popsal zobrazovací schopnost zrcadel tak, že kdyby se zvětšila do velikosti Máchova jezera, tak nepřesnost na nich by nebyla ani jednu desetinu milimetru. Mezi dalšími českými firmami s účastí na misi jsou společnost esc Aerospace, VAKUUM PRAHA, Maxmechanik, STARTECH nebo Atos Convergence Creators.

Čtěte také: Na rudé planetě je prý život. Je tam hmyz, tvrdí americký entomolog