2 OD FLAMINGA K PLAMEŇÁKŮM

Rottrová nikdy nedělala prvoplánově komerční hity, měla vkus. Říká autor knihy o Flamingu

ROZHOVOR

Témata: ,

Marie Rottrová, Hana Zagorová, Věra Špinarová a mnoho dalších se vystřídalo ve slavné ostravské kapele Flamingo, která se později musela pod vlivem normalizace přejmenovat na Plameňáci. O kapele, kterou proslavila především Rottrová, vzniká momentálně kniha „Od Flaminga k Plameňákům“, kterou píše publicista Jan Horák. „Pro spoustu lidí z ostravského regionu byla Marie vždy zárukou kvality,“ řekl v rozhovoru pro Echo24. Knihu je možné podpořit na serveru HitHit.

Když se řekne Flamingo, tak se mi vybaví Marie Rottrová, jak fantasticky zpívá skladbu Chain of Fools. Je tohle soulové období kapely na přelomu 60. – 70. let to neslavnější?

Dá se říci, že nejslavnější období se počítá od roku 1968 do roku 1972, kdy to bylo právě hodně o těchto soulových písničkách. Marie Rottrová se k Flamingu oficiálně přidala v únoru 1969. Tehdy také vznikly tyhle nahrávky včetně soulových věcí od od Arethy Franklin jako Chain of Fools nebo Long And Lonely Night. Ještě před tím ale zpíval s Flamingem soulové věci s českými texty Jaromír Löffler. Po roce 1971 ale začala normalizace a pro tuhle americkou muziku už nebyl takový prostor. Kapela se tedy začala pomaličku proměňovat. Soul tam ale vždy byl nějakým způsobem přítomen. Kapela pak byla sice po celou dobu vynikající, ale postupně také začaly přibývat popové písně jako například Markétka, Kůň bílý apod.

V kapele se ale objevila i další významná jména…

Do roku 1969, než nastoupila Marie jako frontmanka, bylo Flamingo známé tím, že angažovalo řadu skvělých zpěváků. Kromě těch již zmíněných s nimi asi přes rok zpívala Věra Špinarová, téměř od začátku tam byl Petr Němec, taky s nimi účinkovala i Hana Zagorová. Ona začínala jako beatová šansoniérka. Na beatovém festivalu v Praze také zpívala věci od Arethy Franklin. Jednu dobu se tam objevil i Pavel Novák. Když poté nastoupila Marie Rottrová jako hlavní zpěvačka, tak se to postupně změnilo v její doprovodnou skupinu.

Jak již naznačuje název vaší knihy, kapela se na počátku 70. let musela přejmenovat na Plameňáky. Mohla za to normalizace?

To bylo v roce 1973 a byl to jeden z důsledků normalizace. Potkalo to i mnohé další kapely, například Blue Effect se museli přejmenovat na Modrý efekt, Rangers na Plavce… Byl na ně vyvíjen tlak od komunistů z kulturních institucí a agentur, takže z Flaminga udělali Plameňáky.

Nepletl se tehdy název kapely Flamingo se slavnou pražskou kapelou Flamengo?

To se pletlo hodně, zejména v době beatových festivalů. Flamingo poměrně úspěšně vystoupilo na druhém beatovém festivalu v prosinci 1968 s trojicí zpěváků Rottrová, Zagorová, Němec. Od roku 1966/1972 ale fungovalo také Flamengo, a jelikož to byla pražská a vlastně známější kapela, tak se to logicky pletlo a byly s tím někdy problémy.

Mluvil jste o tom, že kapela po zbytek kariéry fungovala jako doprovodná skupina Marie Rottrové, proč se uskupení na konci 80. let rozpustilo?

Hlavním důvodem bylo, že Marie byla strašně utahaná a vyhořelá a chtěla si dát pauzu. De facto poslední koncert Flaminga byl na konci roku 1988. Kapela už bez Marie ale ještě několik měsíců existovala, ale už to bylo ve stádiu zániku. Ještě před tím byl pokus to oživit, když tam přišli noví mladí muzikanti – Radek Pastrňák a Richard Kroczek. Ale už to moc nedávalo smysl. Byla unavená, protože to celá 70. a 80. léta stálo na ni a přitom měla dvě paralelní kariéry. Na jednu stranu jezdila s Plameňáky, ale měla ještě jednu popovější kariéru. Trochu to teď zjednodušuji. Podrobněji to vysvětluji v té knize.

Vy osobně máte jaký vztah ke Flamingu a k Marii Rottrové?

Jsem původem Opavák a v Ostravě jsem léta spolupracoval v rádiu a vždy jsem se motal kolem bigbítu a folku. Pro spoustu lidí z ostravského regionu byla Marie vždy zárukou kvality. Člověk by jen těžko hledal v repertoáru Flaminga věci, které se nepovedly, nebo by byly prvoplánově komerční. Marie měla vždy vkus na kvalitu písničky, uměla odmítat kraviny. Navíc měla kolem sebe vynikající kapelu. Ti muzikanti byli zároveň zaměstnanci ostravského rozhlasu, takže měli úžasné zázemí. Samozřejmě, že jezdili dlouhé únavné šňůry včetně Ruska, Polska i západní Evropy, ale na rozdíl od jiných kapel nebyli až pod takovým tlakem, protože měli stálé, i když částečné úvazky v rozhlase. Flamingo bylo páteří ostravského rozhlasového orchestru. Takže to bylo oboustranně výhodné, jelikož představovali kvalitu a zároveň měli finanční zázemí.

Na HitHitu se chystáte vybrat 180 tisíc. K čemu ty peníze přesně použijete a co za ně fanouškům nabídnete?

Peníze půjdou především na tisk, ale i kdyby se těch 180 tisíc vybralo, tak to všechny náklady nepokryje, ale významně by nám to pomohlo. Fanoušci buď mohou pouze nějakou nižší částkou přispět, nebo si objednat knihu, třeba i s nějakým bonusem. Také mají možnost získat třeba lístek na koncert v Ostravě, který bude na konci října, nebo na vánoční koncert Michala Prokopa v Praze. Některé ty balíčky jsou ideální jako vánoční dárky. Kniha nebude dostupná v běžné distribuci, bude ji možno koupit pouze prostřednictvím e-shopu. Takže objednávka / podpora na HitHit je pro zájemce optimální řešení.

Kniha zachycuje historii souboru od jeho vzniku v r. 1966 až ke konci v r. 1989. Veřejnost si v souvislosti s Flamingem vybaví hlavně jména zpěváků – Marie Rottrová, Petr Němec, Hana Zagorová, Věra Špinarová, Pavel Novák, Jaromír Löffler a Jaroslav Wykrent. Profil kapely utvářeli muzikanti jako Richard Kovalčík, Jiří Urbánek, Vladimír Figar, Miroslav Večeřa, Radek Dominik, Rudolf Březina nebo Jan Hasník. Kromě Flaminga, později známého jako Plameňáci, budou v publikaci zmíněny i další pojmy ostravské scény té doby – Majestic, Spies, Bukanýři, Waterloo ad., a také role ostravského rozhlasu, díky němuž získala ostravská produkce věhlas v celém tehdejším Československu. Po textové stránce projekt stojí na vzpomínkách pamětníků – jak samotných zpěváků a hudebníků, tak pracovníků rozhlasu a dalších osobností. Významnou položkou obrazové části jsou fotografie, plakáty, pozvánky a dokumenty z osobních archivů protagonistů, z nichž mnohé dosud nebyly zveřejněny. Tento jedinečný obrazový materiál bude doplněn výběrem z dobového tisku.

Čtěte také: Z Mostu až do Severní Koreje. To byl Orwell jak vyšitý, říká kapelník Laury a jejích tygrů


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.