Babiš vyčítá Pirátům ekofanatismus, sám přitom Česko zavázal k zeleným daním a zdražování

Ačkoliv premiér Andrej Babiš (ANO) emotivně obviňuje Piráty, že chtějí vytvořit „ekofanatický“ multikulturní stát, sám k uvolňování cesty zelené politice významně přispívá. Byl to totiž šéf vlády, kdo Česko zavázal k podpoře bezuhlíkové ekonomiky prosazované Evropskou komisí v rámci takzvané zelené dohody, která s sebou přináší zavádění nových daní a zdražování. Stejně tak jeho ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) má podíl na budoucím zdražování letenek, když se v Lisabonu vyslovila pro zdanění leteckých paliv. O podstatných dopadech zelené ekonomiky píše v posledním vydání Týdeníku Echo Lenka Zlámalová. Lze také mimo jiné dohledat, že Babiš se k jím nyní kritizované sdílené ekonomice hlásil ve své slavné propagační knize O čem sním, když náhodou spím.

Babiš při hlasování sněmovny o nedůvěře jeho vládě mimo jiné řekl, že je „svrchovaným premiérem této země a nikdo ze zahraničí nám tady do toho nebude kecat“. Opřel se tím tak do údajných spojenectví Pirátů a dalších opozičních stran s Bruselem. Premiér také vykřikoval, že odmítá sdílenou ekonomiku: „Nechceme! My nechceme sdílet naše auta! My nechceme sdílet naše byty! My nechceme sdílet naši zemi! My nechceme, aby naši zemi řídil Evropský parlament.“

V knize O čem sním, když náhodou spím jakožto vizi pro Českou republiku do roku 2035 se přitom doslova tvrdí, že „budeme mít legální sdílenou ekonomiku“.

Loni to byl také premiér, který zemi připojil k evropskému Green Dealu, když nevyužil právo veta a nepokusil se návrh na unijních summitech upravit. V něm se státy tedy i společně s Českem zavázaly k tomu, že do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů či že bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Babišova vláda však dosud nepředložila žádnou analýzu, jak se zelená dohoda reálně do tuzemské ekonomiky promítne.

Lze ale očekávat výrazné zdražování v podobě nových ekologických daní. Šéfka EK Ursula von der Leyenová nejnověji razí celoevropské zdanění emisí uhlíku z dopravy a z budov, což má být součást chystaného dalšího klimatického balíčku. To s sebou ponese zadlužení jednotlivých států, zvyšování cen benzínu i nemovitostí.

Obchodování s emisemi ve stavebnictví a v dopravě dosud existovalo pouze na národní úrovni. Jde totiž o odvětví, ve kterých účinky intervencí pocítí přímo jednotliví spotřebitelé, proto se plošného zavedení politici dosud obávali. Ekonomové navíc upozorňují na to, že uhlíková daň začne relativně nízko, ale brzy se začne znásobovat. Více jsme o tom psali zde.

I přes své sliby o tom, že si Česko nesmí nechat diktovat Bruselem, přihlásila se k záměrům EK i ministryně Schillerová, která souhlasí se zavedením nové zelené daně z leteckých paliv. Tím tak podporuje zdražení letenek, které lidé pocítí.

„Dohodla jsem se Igorem Matovičem (slovenský šéf financí – pozn. red.), že společně podpoříme záměry Evropské komise v oblasti energetických daní. Konkrétně zrušení povinného osvobození leteckého benzinu od spotřební daně, což je typickým příkladem neopodstatněné daňové výjimky, proti kterým musíme bojovat. Tím spíš, když jsou spojené s negativními externalitami, jako jsou emise oxidu uhličitého poškozující naše životní prostředí,“ uvedla Schillerová po Radě ministrů financí v Lisabonu.

Ekonomové varují před tím, že kromě zdražování letenek zavedení daně ještě více poškodí pandemií zasažené soukromé letecké společnosti. Některé to může dokonce existenčně položit. Ze strany státu by se také podle některých názorů mohlo jednat o cílené nadržování „národním“ aeroliniím.