K rozhovoru se šéfem CHKO Český ráj

NÁZORY ČTENÁŘŮ

K rozhovoru se šéfem CHKO Český ráj
Názory čtenářů

Tereza Hrubá

Ráda bych poděkovala za skvělý rozhovor s vedoucím Správy CHKO Český ráj panem Klápštěm, považuji jej za přínos ve smyslu odkrytí pohledu na skutečnost, jaká je, pohledu nezastřeného politickou či lobbistickou manipulací. Otázky i odpovědi jsou jasné, věcné, řízné. Řešení jsou k dispozici, ale stále chybí politická vůle, lze dodat, že již více jak deset let. Krajinná opatření v zájmu obnovy její stability měly zajistit pozemkové úpravy.

S tímto moudrým řešením přišla skvělá 90. léta. S koncem prvního desetiletí nového tisíciletí se však ukázalo, že pozemkový fond, který byl původně určen jako zásoba pro směny pozemků v zájmu realizace protierozních a dalších opatření, je téměř prázdný, pokud jde o oblasti, kde jsou pozemkové úpravy potřeba – tedy je doplnění mezí, remízků, břehových porostů a niv třeba, tj. v zemědělsky intenzivně obhospodařovaných oblastech a v oblastech s vyšším urbanizačním tlakem.

Zatím neexistuje návrh, jak nouzi o pozemky řešit, vypadá to, že se tím nikdo nezabývá, že to nikomu nevadí – v politické rovině není politická vůle. Holanďané již přes deset let vykupují pozemky a zakládají na nich přírodní plochy, obnovují ekologickou sít v krajině. Česká republika měla podobný cíl, ale nám to jde jen na papíře – v územních plánech je povinně zakreslován systém ekologické stability krajiny, avšak téměř nikdy není realizován, je různě měněn, což připomíná bizarní hru s prvky absurdního dramatu a samotný děj čekání na Godota.

Neobejdeme se bez toho, že pozemky v údolní nivě a podél potoků a řek a další cenné pozemky ve smyslu ochrany přírody a krajiny vykoupíme a jejich udržitelnost zajistíme blokací změny druhu využití v katastru nemovitostí. Jinak to nepůjde. Komu přijde tento názor tvrdý či revoluční, ten netuší, co se děje při projednávání územních plánů – stále je možné navrhovat zástavbu v záplavě, stále se ukrajuje tam, kde by se nemělo. Jsem přesvědčená, že možnost lavírovat je důvodem, proč projednávání – územní a stavební řízení – trvá tak dlouho. Zkrátit dobu projednání může jasnější formulace regulace a limitů, digitalizace a profesionalizace státní správy.

Na řešení stále není pozdě, i když faktem je, že časem se ztráty sčítají, resp. exponenciálně narůstají. Zatím asi nezaznělo další riziko spojené se suchem, který je neméně vážným problém jako eroze. Jde o znečištění. Je-li málo vody, znečištění, které se do povrchových vod vypouští, se nezředí, zvyšuje se jeho koncentrace, neodtéká. Je to další skutečnost, se kterou je třeba se vypořádat.

Sucho pomohlo přinést debatu o krajině do hlavní zpráv. Debata o suchu je ve skutečnosti debatou o krajině. Nedávná skvělá diskuse v Knihovně Václava Havla, kterou moderoval profesor Moldan, první porevoluční ministr životního prostředí, byla názornou ukázkou kontrastu faktů a selského rozumu na straně odpovědného přístupu ke krajině a neomalenosti a lstivosti, kterou představuje současný tržní přístup ke krajině.