Co se děje na burze s elektřinou a co to znamená pro zákazníky

CENA ELEKTŘINY

Co se děje na burze s elektřinou a co to znamená pro zákazníky
Cena elektřiny pro příští rok se na burzách výrazně mění ze dne na den. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Záviš Dobiašovský

Turbulentní vývoj cen na burze s elektřinou na příští rok vyvolává obavy z vysokých účtů za elektřinu. Zatímco v pondělí cena prolomila hranici tisíc eur za megawatthodinu, v úterý už spadla prakticky na polovinu. A v příštích dnech může opět prudce vyletět nahoru. Hrozivé výkyvy však podle odborníků neznamenají důvod k panice. Současná cena na burze totiž vypovídá ve skutečnosti spíše málo o ceně energie pro příští rok. Jiná situace je pak u spotových cen.

Ceny elektřiny s dodáním v příštím roce na burzách v Česku i Německu výrazně poklesly, zatímco jen den předtím překonaly hranici tisíce eur (zhruba 24 600 Kč) za megawatthodinu. Podle analytiků mohou být důvody různé, může jít o reakci na oznámenou snahu řešit situaci na úrovni Evropské unie, zejména pak také mohou nestabilitu způsobovat výrazně nízké objemy obchodů. Pokud existuje jen malé množství nabídky a poptávky, stačí jen málo k výraznému vychýlení ceny oběma směry.

Podle analytiků je tak stejně možné, že v příštích dnech ceny opět vyletí prudce nahoru. Ve středu započala třídenní odstávka plynovodu Nord Stream, pokud by došlo například k nečekanému prodloužení odstávky, může přijít opět vysoký růst cen elektřiny. Je však třeba rozlišovat dopady cen na burze obchodovaných pro příští rok a dalších, například spotových cen, u kterých se platba odvíjí od aktuálních cen na burze, které jsou sice vysoké, ale oproti burze s energiemi pro příští rok výrazně nižší.

Podle energetického analytika Jiřího Gavora tedy samotná extrémní cena není problém, k podobným výkyvům v cenách i o desetinásobky podle něj docházelo běžně i v minulosti například v případě několika velmi mrazivých dnů, důležité je, v jakém objemu se za takovou cenu obchoduje.

„Když vezmete nějakého obchodníka, který by z hlediska risk managementu nakupoval rovnoměrně, každý den stejný díl, pro své koncové klienty, tak vidíte, že ty extrémy, které v závěru srpna panují, se promítnou pouze tím svým dílem,“ řekl deníku Echo24 Jiří Gavor.

Překonání tisícieurové hranice vyvolala zbytečné obavy i podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně. „Neznamená to, že bude elektřina stát tisíc euro. Znamená to jenom to, že si někdo doplnil do svého portfolia něco, za co je ochoten teď zaplatit tisíc euro. Pokud to nakonec bude v tom jeho portfoliu jedna tisícina, tak to zdraží o jednu tisícinu z tisíce euro. Takže ten efekt na dodávky příští rok od tohoto obchodníka bude mít efekt zdražení za jedno euro,“ řekl deníku Echo24 Petr Bartoň s tím, že ve skutečnosti jsou běžně nákupy pro obchodníka mnohem méně než jedna tisícina z portfolia, efekt je tedy ještě nižší.

Podle Jiřího Gavora je tak dopad těchto cen na burze pro příští rok zejména takový, že pro obchodníky nemá cenu umisťovat na burzu poptávku a zákazník ji zároveň stejně nezvládne platit. „Pro obchodníka je příliš rizikové snažit se nakoupit velký objem a pro zákazníka je také neúnosné za takové ceny kupovat. Musíme tedy asi počkat na nějakou stabilizaci, přesto že čas běží, do konce roku je ještě relativně dost času a mohou přijít dobré zprávy. Přinejmenším začne foukat, trochu pršet a francouzské jádro se začne zase uvádět pomalu do provozu. To by mělo posílit nabídkovou stranu,“ dodal Jiří Gavor.

Dokud bude zůstávat objem nákupů za vysoké ceny na příští rok nízký, bude podle Petra Bartoně nadále platit, že jejich vliv na celkovou cenu je minimální, i kdyby se držely až do úplného konce roku. Z hlediska nabídky hraje roli výrazné zatížení požadavkem na jištění na burze, tedy skládání záloh (marginů), které v případě kontraktů na příští rok znamenají za současných cen značné objemy peněz.

Jinak tomu je podle Petra Bartoně u „nezafixovaných“ zákazníků, kteří nakupují elektřinu za spotové ceny, které se však pohybují cenově zatím zhruba na polovičních hodnotách. „Například cena na příští den se teď pohybuje kolem čtyř set euro za megawatthodinu. Od ní se odvíjí cena nezafixovaným zákazníkům. Někdo to má tak, že zaplatí plnou spotovou cenu, někdo 80 %, to záleží na dodavateli, ale to jsou lidé, kteří nemají fix a jsou na spotu. Jich se pak ale netýká ten nárůst na tisíc euro. Ne, že by spotová cena byla zásadně levná, ale pořád je rozdíl čtyři sta versus tisíc,“ dodal Petr Bartoň s tím, že na rozdíl v ceně má vliv právě i menší riziko při zmiňovaném jištění na burze.

Cena na příští rok pak podle něj bude sice ovlivňovat fixování cen v příštím roce, ovšem opět záleží na tom, v jakém objemu dodavatel za takto vysoké částky nakupoval. „Drtivá většina dodavatelů ale za tyto ceny asi moc nenakoupila. V takovém případě se jich to absolutně netýká,“ řekl Petr Bartoň.

Podle Jiřího Gavora je tak nyní na místě vyzkoušet „pokus“, který oznámil ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN), unie podle něj musí oddělit ceny plynu od ceny elektřiny. Síkela jakožto zástupce země předsedající Radě EU svolal na 9. září mimořádné setkání ministrů zodpovědných za energetiku. Projednávat se má i návrh na stanovení maximální ceny plynu.