Slušnost neznamená slabost, říká kandidát do Senátu Hayato Okamura
Senátní volby 2018
ROZHOVOR
FOTO: Echo24
Do Senátu se hodlá probojovat překladatel Hayato Okamura. Kandiduje v Praze 8 za KDU-ČSL. Hayato Okamura hodlá z pozice senátora obhajovat demokracii, dialog mezi různými názorovými proudy a prohlubování spolupráce lidovců, TOP 09 a STAN. Slušnost v politice dle něj i dnes obstojí. „Slušnost a věcnost v politických diskuzích nemusí znamenat slabost. Člověk může vytrvale prosazovat a skutečně prosadit to, co chce. A to je můj styl, taková možná i trochu ‚japonská‘ vytrvalost,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24.
Často je vás vidět na demonstracích kritických k premiérovi v demisi Andreji Babišovi nebo k prezidentu Miloši Zemanovi. Mají ty demonstrace ještě sílu oslovit jiné než zúčastněné? Konají se často a nejsou zrovna masové.
Takové pokojné demonstrace za určitý cíl a s jasným názorem patří k dobře fungující zdravé demokracii. Věřím, že tyto demonstrace rezonují daleko za okruh těch, kteří na ně chodí. Vím, že řada lidí mimo Prahu s demonstracemi sympatizuje, jen nemají čas na ně přijet.
Je podle vás politika spíš jako box, nebo jako šachy?
Kdybych se stal senátorem, usiloval bych o to, aby spolu zástupci různých politických proudů mluvili. Chtěl bych do politiky vnést moment dialogu a vzájemného naslouchání. Aby přibývalo věcných diskuzí o problémech bez nenávisti a osočování. To je klíčové pro demokracii. Ta naše totiž ještě musí dozrát. Přispět k tomu pokládám za své poslání.
To, co líčíte, je slušný styl politiky. Obstojí takový styl dnes, řekněme v silovém pojetí parlamentní politiky?
Obstojí. Slušnost a věcnost v politických diskuzích nemusí znamenat slabost. Člověk může vytrvale prosazovat a skutečně prosadit to, co chce. A to je můj styl, taková možná i trochu ,,japonská“ vytrvalost.
Proč chcete být senátor?
Do Senátu, který chápu jako komoru osobností, kandiduji hlavně proto, že mám starost o naši demokracii. Velmi si vážím občanů, leží mi na srdci jejich spokojenost a bezpečí, zajištěné také v rámci Evropské unie a NATO. A demokracie pak má být taktéž tím rámcem pro národní společenství, v němž lze ve vzájemném dialogu a solidaritě dobře žít. Demokracie není samozřejmá, musíme o ni denně pečovat. Rád bych se také zasadil o prohloubení spolupráce tří menších prozápadních demokratických politických stran, tedy KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
Chcete být kandidátem všech demokraticky smýšlejících lidí. Kolik takových v Česku podle vás je?
Já bych tu otázku takto nekladl. Demokracie je forma soužití, která se ve srovnání s tím, co se nabízí jinak, jeví jako nejlepší. Přes všechny neduhy té naší mladé demokracie jsem přesvědčen, že je správné jít právě touto cestou.
Já tu otázku kladla s otazníkem nad tím, kolik lidí by v kontextu každodenní rutiny a starostí označilo demokracii jako zásadní hodnotu, například vedle bezpečnosti.
Ale dobře fungující demokracie přece bezpečnost jednoznačně posiluje a garantuje. Zabraňuje diktatuře, válkám i společenským nebo ekonomickým katastrofám.
Senát jste nazval komorou osobností. Chápete se tedy jako nadstranická osobnost?
Jsem členem KDU-ČSL, ale jsem především občan a demokrat. Stranická příslušnost pro mě není na prvním místě. Mně je blízký dialog, rád naslouchám lidem s odlišnou životní zkušeností nebo názorem. Nedávno jsem se setkal s velmi vzdělanou ženou, umělkyní, která vychovává holčičku a žije ve stejnopohlavním svazku. Byl jsem jí vděčný za to, co mi vyprávěla. Podobně si představuji i svoje poslání coby senátora. Že budu pozorně naslouchat lidem s odlišnými zkušenostmi, i to je demokracie.
Tím jsme nakousli téma homosexuálních párů a dětí. Jste členem KDU-ČSL, tedy strany, jejíž část otázku adopce dětí homosexuálními páry ale i potraty vnímá negativně. Jak tato témata vidíte vy?
Naším úkolem není kárat, ani soudit, ale pomoci lidem, aby byli o něco šťastnější. A tak bych se díval i na tyto otázky. Nekladl bych na první místo soud, snažil bych se najít nejlepší řešení k dobru co největšího počtu lidí.
Rozumím, ale pojďme to vztáhnout na konkrétní modelovou situaci. Budete senátor a do horní komory se třeba dostane zákon, který by umožňoval adopci dětí homosexuálními páry. Zvedl byste ruku pro, nebo proti?
Kdybych měl takovou otázku jako senátor rozhodnout, tak bych se snažil co nejsvědomitěji vyslechnout ty, kteří s tím mají nějakou praktickou zkušenost. A na základě toho bych se pak rozhodoval. Určitě bych nehlasoval otrocky jenom podle nějaké stranické disciplíny. Nevylučuji, že bych pro takový zákon hlasoval. Dobré by například bylo, kdyby se usnadnil život homosexuálním párům s dítětem, jehož biologickým rodičem je jeden z páru.
Měly by potraty do třetího měsíce těhotenství zůstat legální?
V naší společnosti je otázka interrupce v zákonné úpravě velmi dlouhou dobu uzavřená. Nevypadá to, že by se otevírala. Respektuji odpovědnou svobodu ostatních lidí. Sám jdu tou cestou, že jsem spolu s manželkou vychoval pět dětí. Život si jistě zaslouží úctu, důležitý je přitom individuální přístup citlivý k osobní situaci každého člověka. Tedy postoj lásky a milosrdenství.
Jak si podle vás vedou lidovci v opozici?
Jsem rád, že za stávajících podmínek do vlády nešli. Je to tak v pořádku, vládu nemá vést trestně stíhaný člověk. Ani ministrem být nemá, zvlášť, když je vláda svým způsobem nadřízená vyšetřujícím orgánům. To je nepřípustné. Lidovcům opozice svědčí.
Novináři se vás často ptají na vašeho bratra a předsedu SPD Tomia Okamuru. Ačkoli se pohybujete ve veřejném prostoru už nějaký čas, lidé vás mohou znát hlavně jako staršího bratra Tomia. Vadí vám to?
To je realita. Jsme tři bratři. Nejmladší bratr architekt Osamu už je taky docela známý. Všichni tři přitom ve volbách hlasujeme jinak.
