Stanjura vyvracel zvěsti o windfall tax. Za zbrklou komunikaci podle něj mohou i novináři

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu před zasedáním vlády potvrdil, že ve vládní koalici panuje shoda na zdanění mimořádných zisků i na letošní rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však následně tuto informaci vyvrátil a řekl, že nadále platí návrh, který plánuje tzv. windfall tax zavést od 1. ledna 2023. Stanjura řekl, že část viny za zbrklou komunikaci vlády a členů koaličních stran nesou novináři, kteří ministry tlačí k odpovědím na nejasné otázky.

O tom, že by se windfall tax mělo vztahovat i na letošní rok, informovala už v úterý místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Ve středu ráno informaci potvrdil i Jurečka. „Rozhodlo o tom jednání K5 (lídrů pětikoaličních stran). Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já,“ řekl Jurečka.

Pražská burza po oznámení, že se koalice dohodla na dani z mimořádných zisků i za rok 2022, začala prudce klesat. Index PX byl kolem 11:00 níže o 2,59 procenta na 1137,70 bodu. Dolů ho táhly akcie firem, kterých by se zdanění mělo týkat. Cenné papíry energetické společnosti ČEZ odepisovaly téměř šest procent a Erste Bank a Komerční banka kolem tří procent. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

Ministr financí Stanjura ale po jednání vlády řekl, že se kabinet kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Stanjura označil zavedení windfall tax od roku 2023 za bezpečnější cestu. Příjmy z daně podle něj mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.

Někteří ministři vám podlehnou, řekl Stanjura novinářům

Na dotaz deníku Echo24, zda nebyla komunikace některých členů vlády a koaličních stran ohledně zdanění za letošní rok poněkud zbrklá, například s ohledem na zmíněnou reakci burzy, Stanjura na tiskové konferenci po jednání vlády mimo jiné řekl, že jde často o chybu novinářů.

„Já jsem windfall tax komunikoval na tiskové konferenci po jednání vlády. Já jsem žádnou informaci nevypustil, tak nevím, co bych mohl zlepšit. Je to otázka i na vás novináře. Já vám často říkám: Počkejte, až rozhodne vláda. My vám pak sdělíme stanovisko vlády. A vy nás prosíte, zda by ministři nemohli něco říct, s čím na vládu jdou,“ řekl Stanjura na dotaz deníku Echo24.

„Já tomu rozumím. někteří ministři tomu tlaku odolají a řeknou, že odpoví po jednání vlády. Někteří podlehnou vám a odpovídají vám, říkají své individuální pozice,“ řekl Stanjura.

Zmíněná Olga Richterová, která je zároveň místopředsedkyní sněmovny, informaci o mimořádném zdanění na letošní rok napsala na twitter, nikoliv pod tlakem otázek novinářů.

Podařilo se prosadit náš návrh, aby windfall tax platila také pro rok 2022, což žádali i ekonomové. Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit. Proto Piráti s windfall tax na jaře po vzoru západních zemí přišli.

— Olga Richterová - místopředsedkyně Sněmovny (@olgarichterova) October 18, 2022

„Mně přijde ta komunikační linka, že vláda nejdřív rozhodne a pak informuje a vysvětluje, lepší, než vypouštět do prostoru několik variant. To, že v komunikaci každý dělá chybu včetně mě je prostě pravda, nikomu z nás se nestalo, že by neudělal nějakou chybu,“ řekl Stanjura. „Důležité podle mě je, na čem se vláda shodne a jak ty návrhy zákona pak obhajujeme v Poslanecké sněmovně,“ řekl Stanjura.

Ministr financí sklidil kritiku také za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit. Zavedení takzvané windfall tax tento týden kritizovala i Hospodářská komora ČR. Podle ní se zhorší předvídatelnost daňového systému, což může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory.

Analytici před rozhodnutím vlády možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022 kritizovali. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Windfall tax by se měla vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle původního návrhu ministerstva financí by měla platit v letech 2023 až 2025, zástupci vládní koalice ale dnes uvedli, že se dohodli na vztažení daně i na letošní rok.

„Je pravda, že společnosti, kterých se windfall tax týká, si letos přišly vlivem současných událostí k mimořádným ziskům. Ale i v případě, že by retroaktivita nebyla problém, tak změnit pravidla těsně před koncem roku je vůči zainteresovaným firmám vyloženě nefér. Společnosti to samozřejmě přežijí. Tento krok by ale bezesporu byl velmi problematický a tvrdě zasahuje do jejich rozpočtu i plánů na následující období,“ sdělil David Homola ze společnosti Digitoo, které se zaměřuje digitalizací účetnictví.

„Kroky vlády jsou krátkozraké a neefektivní. Můžeme v přímém přenosu sledovat, jak vláda posunuje hranice právního státu. Jde si bezhlavě za co nejvyšším daňovým výnosem bez ohledu na omezení,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.