Vědci zrekonstruovali tvář sv. Ludmily. První česká světice měla nadváhu a předkus

VIZÁŽ SVĚTICE

Vědci zrekonstruovali tvář sv. Ludmily. První česká světice měla nadváhu a předkus
Rekonstrukce obličeje svaté Ludmily. Foto: printscreen ČT24
1
Domov

Echo24

Pravděpodobnou podobu svaté Ludmily ve čtvrtek v Praze představili zástupci týmu, který domnělou podobiznu sestavil. Člen týmu Jiří Šindelář řekl, že nejvýraznějším prvkem tváře svaté Ludmily byl předkus horní čelisti. K tomuto zjištění podle něj přispěl i výzkum jejích zubů, které se zachovaly, a na základě opotřebení plošek zubů odborníci dospěli ke svému závěru. Barvu očí spíše odhadli, barvu vlasů neprezentovali, neboť Ludmila jako vdaná žena v 10. století nechodila prostovlasá.

Mezinárodní tým je shromážděn kolem Brazilce Cicera Moraese, který podobně rekonstruoval i tváře jiných historických osobností. Šindelář uvedl, že Moraes vytváří software, který pomáhá obličeje rekonstruovat, avšak nevznikl primárně pro rekonstrukce tváří historických osobností. Slouží především lékařům, kteří na něm mohou zpracovávat data z počítačové tomografie a mohou v něm plánovat operační zákroky.

„Díky tomuto softwaru se podařilo zrekonstruovat kompletní obličejovou část lebky svaté Ludmily,“ uvedl. K modelu možné podoby kněžny ale přispělo mnoho podkladů. Martin Frouz z týmu odborníků řekl, že v případě každé podobné rekonstrukce je podstatné, zda je k dispozici lebka. Slouží k vytvoření podkladů pro 3D model.

„Zhotovují se desítky až stovky snímků tak, aby se překrývaly, a software zhotoví 3D modely,“ řekl. V případě ostatků svaté Ludmily se ale nedochovala kompletní obličejová část lebky. Lebka je také jako relikvie součástí Svatovítského pokladu, je zakryta textilií, a proto bylo potřeba snímat ji ve velkém rozlišení, abychom lebku odečetli skrze textil, řekl Šindelář.

Vědec podle něj potřebuje také kvalitní antropologický a lékařský posudek. „To jsou věci, které na lebce nevidíte, věk dožití dané osobnosti, pohlaví, etnickou příslušnost. Stejně tak je důležité, pokud se na lebce dochovaly nějaké zajímavé informace o anamnéze, nějakých zdravotních potížích, kterými jedinec trpěl, to také pomáhá,“ vysvětlil. U svaté Ludmily jsou takovými věcmi jednak robustnost postavy jako celku a takzvaná endokranióza, tedy ztluštění čelní kosti.

„To nám jednoznačně dává doklad o tom, že ta osobnost trpěla vyšší váhou. Tyhle informace přidáme 3D specialistovi a on začne tvořit,“ uvedl. Aby se zcela eliminoval jeho subjektivní pocit, tak do poslední chvíle neví, jakou osobnost modeluje. Zná jen pohlaví, předpokládaný věk dožití a dobu, v níž osobnost žila, a dostane model lebky. Teprve ve chvíli, až vymodeluje tvar hlavy a přichází na řadu úvahy o barvě očí, tvaru obočí a podobně, dozví se 3D specialista, jakou osobnost modeloval. Poslední práce na modelu jsou podle Šindeláře již spíše umění než věda, protože nelze tušit, jaký svatá Ludmila měla účes či zda měla nějaké vady na pleti, jaký byl přesný odstín pleti či barva očí.

Vedle nových digitálních modelů tedy odborníci pracovali i se studiemi a analýzami paleoantropologa Emanuela Vlčka. Díky tomu měl tým k dispozici antropologický posudek, rentgenologické vyšetření a zprávu o zdravotním stavu kněžny. Dalším zdrojem informací byly výsledky moderních analýz kosterních ostatků nejstarších Přemyslovců z Pražského hradu, tedy Ludmiliných příbuzných. Předkus jako Ludmila měli podle Šindeláře i její syn, český kníže Vratislav I. a její vnuk svatý Václav.

První česká světice svatá Ludmila byla manželkou přemyslovského knížete Bořivoje, který přijal křest z rukou svatého Metoděje. Sama se stala horlivou stoupenkyní víry, kterou napomáhala dále šířit. Kněžna, světice a patronka země české svatá Ludmila proslula vlídností a spravedlností, pomáhala chudým. Před 1100 lety, v noci na 16. září 921, byla uškrcena na hradišti Tetín na Berounsku.

Experti ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím a dalšími subjekty se chystají vytvořit podobizny dalších českých patronů. Po svaté Ludmile by měl přijít na řadu její vnuk svatý Václav, svatý Vojtěch, svatý Jan Nepomucký a další, u kterých se dochovaly ostatky. Již dříve zveřejnili možné rekonstrukce obličejů synů svaté Ludmily, Spytihněva, zakladatele Pražského hradu, a Vratislava, otce svatého Václava. V posledních letech stejný tým ukázal možnou tvář svaté Zdislavy z Lemberka a české královny Judity Durynské.