Stát na obce přenáší zátěž. Praha by měla zpětně dostat skoro miliardu, říká Hřib

Města a menší obce v České republice musejí vykonávat stále více povinností, které na ně deleguje státní správa. Znamená to pro ně mnohdy těžko zvládnutelnou zátěž v oblasti nárůstu úředníků i v rámci vlastního rozpočtu. Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) by stát měl městům a obcím nově vzniklé úkoly finančně kompenzovat a zpětně by měl uhradit také náklady na povinnosti, které na města přenesl už v minulosti. Jen tato položka by v případě hlavního města podle Hřiba znamenala asi 900 milionů korun.

Pražský primátor v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že necelá miliarda by padla na to, co musejí nad rámec dřívějšího vykonávat městské části. „Nové povinnosti, pokud budou, by měly být prokryty finančně a samozřejmě je tam i ta podmínka, aby byly pokryty i předešlé výdaje,“ navrhoval Hřib.

Přidané úkoly vytvářejí zátěž i v jiných částech země. Vyrovnat se s nimi musela dle slov primátora Miroslava Žbánka (ANO) rovněž Olomouc. „My jsme se s tím teď setkali a museli jsme se s tím popasovat při sestavování rozpočtu,“ řekl primátor, podle něhož bylo třeba při diskuzích o rozpočtu skloubit řadu finančních nároků. „Dýchá se nám hůře,“ přiznal Žbánek. Olomouc má podle něj 200 zaměstnanců v samosprávě a dalších 500 zaměstnanců, kteří mají přenesenou působnost, což vytváří tlak na vedení města při nakládání s prostředky.

„Mohu jednoznačně říct, že těch povinností je neustále více,“ souhlasil místopředseda STAN a starosta Kolína Vít Rakušan, který se podle svých slov dlouhodobě zasazuje o snižování počtu úředníků. „Teď naopak ty úředníky přibíráme.“ Z 200 narostly řady úředníků, kteří se starají o obec s rozšířenou působností Kolín, na téměř 215, uvedl Rakušan. „Rozpočet Kolína je 1,2 miliardy korun a my jen na tu přenesenou působnost musíme počítat asi s 250 miliony korun,“ prohlásil.

Přinést alespoň nějaké peníze do obecní kasy by podle Rakušana mohla změna struktury rozpočtového určení daní, tedy daňové určení, které stanovuje, do jakého rozpočtu příslušná daň nebo její část plyne. „Rozpočtové určení daní je mnohem výhodnější především pro ty menší obce, ale i větší města,“ míní místopředseda Starostů. „Pokud se podíváme na malé obce, tak se tady stírají rozdíly mezi jednotlivými regiony,“ dodal. Klíčová je podle něj struktura rozpočtového určení daní. „Zvýšil bych podíl toho, kde by bylo zohledněno, jaký je počet seniorů, jak velká je potřeba pečovatelských míst a jaký je počet žáků v městech a obcích,“ řekl.

Už provedené změny v daňovém určení byly podle Rakušana jednoznačně prospěšné. „Na venkově se toho mnoho vybudovalo. Obce měly dostatek prostředků na kofinancování evropských financí,“ řekl. Olomoucký primátor souhlasil, že pokud by další optimalizace přinesly městu byť jen jediný milion navíc, měla by smysl. Hřib by se nicméně zasazoval o změny přímo na vládní úrovni. „Spíš bych reformoval systém sociálního pojištění, způsob, jakým jsou rozdělovány peníze ve školství,“ prohlásil. „Aby tam deficit nebyl a obce to nemusely dorovnávat rozpočtovým určením daní,“ doplnil.

Čtěte také: Komisař pro rozpočet EP čeká odpověď z Prahy na svůj dopis o možném střetu zájmů Babiše

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.