Exploze sovětského Novorossijsku si vyžádala životy 608 námořníků. Za neštěstím mohla stát i KGB
NEŠTĚSTÍ NA MOŘI
Mohutná exploze na ruské bitevní lodi Novorossijsk, která nastala v noci z 28. na 29. října 1955, si vyžádala životy více než 608 námořníků. Za zkázou původně italské lodi, která se záhy po výbuchu potopila, stojí několik teorií, včetně najetí na minu či provokace ze strany KGB.
Loď s původním názvem Giulio Cesare (Julius Cesar) byla postavena počátkem 20. století a zařadila se mezi bitevní lodě italského královského námořnictva. Ve 30. letech byla přestavěna a poté zasáhla i do bojů druhé světové války. V rámci válečných reparací připadla Sovětskému svazu, který ji vybavil vlastní výzbrojí a pojmenoval Novorossijsk.
Po jednodenním vojenském cvičení loď zakotvila 28. října 1955 v sevastopolské rejdě. Zhruba hodinu a půl po půlnoci otřásla Novorossijskem obrovská exploze, loď se otočila dnem vzhůru a ještě týž den večer se potopila. Její posádka čítala asi 1600 mužů, z nichž přes 608 zahynulo, z toho asi stovka ihned při explozi a další při následném potopení.
Komise, která neštěstí vyšetřovala, dospěla k závěru, že příčinou tragédie se stala jedna ze starých německých min, kterými Němci za války sevastopolské kotviště zaminovali. Běloruští badatelé, kteří se do odhalování příčin exploze pustili v 90. letech, vypracovali hypotézu, podle níž se Novorossijsk stal cílem promyšleného útoku britské ponorky. Podle názoru jednoho ukrajinského historika zrežírovala výbuch lodi jako provokaci KGB.