Univerzita prodala otroky, studenti mají zaplatit odškodné potomkům, rozhodli sami v referendu
plaťte za pradávná příkoří
NOVÉ
2
Studenti prestižní americké Georgetownské univerzity rozhodli v referendu ve prospěch návrhu na zřízení fondu pro odškodnění potomků otroků, které škola v roce 1838 prodala. Poslední slovo k návrhu však bude mít škola. Studenti mají platit každý semestr příspěvek 27,20 dolarů (kolem 600 Kč), z něhož budou vyplácení potomci 272 otroků, informuje server BBC. Téma odškodnění za otroctví se nyní vrací i v souvislosti s příštími prezidentskými volbami v USA.
Vysokoškoláci rozhodli pro návrh v poměru 66 ku 34 %. Podle univerzitní volební komise se zúčastnilo referenda téměř 60 % studentů. Pokud se zástupci školy rozhodnou návrhu vyjít vstříc, půjde o první z prestižních škol, která takovýto fond zřídí. Fond má sloužit „charitativním účelům“ ve prospěch potomků otroků, které univerzita v první půli 19. století prodala. Podle kritiků však fond neřeší žádné reálné problémy a jde o břímě, které by měla nést univerzita a nikoliv studenti.
The results of the referendum are as follows: 66.08% for yes (2541 votes), 33.92% for no (1304 votes). This means that the referendum passes.
— GUSA Elections (@GUSAElections) 12. dubna 2019
V roce 1838 se univerzita rozhodla prodávat otroky na plantáže v Louisianě, aby se zbavila dluhů. Celkově na tom vydělala přes tři miliony dolarů. Univerzita se snaží učinit kroky k odčinění své otrokářské minulosti od roku 2015, řekl serveru zástupce univerzity pro záležitosti studentů Todd Olson. V roce 2017 se instituce oficiálně omluvila za prodej 272 otroků a přejmenovala jednu z budov podle Isaaca Hawkinse, prvního z prodaných otroků z roku 1838.
Odškodnění za otroctví je tématem demokratických primárek v USA
Více než polovina uchazečů o demokratickou nominaci do amerických prezidentských voleb podporuje odškodnění černochů za éru otrokářství, informuje list The Wall Street Journal (WSJ). Mezi podporovatele legislativního návrhu, který už od roku 1989 leží ve Sněmovně reprezentantů a jenž byl po desetiletí většinově ignorován, se letos zařadila i Nancy Pelosiová, demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů a jedna z nejvlivnějších osobností strany. Téma se tím podle listu dostává do středního proudu politiky demokratů.
Jak by mělo vyrovnání v praxi vypadat, ale zatím není jasné. Zmíněný návrh počítá s ustavením federální komise, která by měla posoudit, jaký mělo otroctví a takzvané zákony Jima Crowa dopad na životy Afroameričanů v dnešní době. Zákony Jima Crowa upíraly černochům určitá práva i po formálním ukončení otroctví 13. dodatkem ústavy z roku 1865, zrušeny byly v 60. letech minulého století. Návrh vyzývá k nalezení vhodných nápravných prostředků, konkrétní podobu však neupřesňuje.
Kandidáti se podle listu snaží získat podporu černošských voličů a také dalších občanů, kteří jsou znepokojeni rostoucími ekonomickými nerovnostmi v americké společnosti. Několik let staré průzkumy ukazují, že tuto snahu podporuje 63 procent černošského obyvatelstva, nicméně se záměrem nesouhlasí 85 procent bělochů. Novější data nejsou podle listu k dispozici.
Republikáni se k návrhu zákona stavějí veskrze negativně a jeho projednání v Senátu, kde mají většinu, by zřejmě nepodpořili. Demokratičtí politici proto pochybují, že by v tomto složení Kongresu mohl návrh úspěšně projít legislativním procesem.
