Vláda přišla na způsob jak zalepit díru v rozpočtu. Podnikatelům zadrží 13 miliard
Novela daňového řádu
Nové
1
Vláda Andreje Babiše musí kvůli obřím výdajům shánět další a další peníze do státní kasy. Ministerstvo financí tak v rámci novely daňového řádu připravilo podnikatelům nepříjemnost v podobě prodloužené lhůty pro vrácení odpočtu daně z přidané hodnoty. Ta se má nově navýšit o patnáct dní z nynějších třiceti. Stát si tak na přelomu roku 2020 až 2021 přijde na částku okolo 13 miliard korun. Kritici upozorňují, že se firmám mohou vyskytnout ekonomické problémy. Novinka navíc rozporuje vládní tvrzení, že stát zmírní zátěž pro živnostníky.
Každý rok musí vláda řešit starosti se zvyšujícími výdaji ve státním rozpočtu. Příjmové stránce má pomoci novela daňového řádu, kterou v pondělí schválil kabinet Andreje Babiše. Ministerstvo financí změnu zákona prezentuje jako rozsáhlou modernizaci, která zjednoduší daně. Novela však obsahuje kromě online daní i prodlouženou lhůtu pro vrácení odpočtu daně z přidané hodnoty. Nyní je doba omezená na třicet dní, změna pomůže státu podržet peníze 45 dní. „Další vliv na inkaso DPH v roce 2020 přinese navrhovaná změna daňového řádu – posun konkludentního vyměření. Tato změna bude mít jednorázový pozitivní rozpočtový vliv pouze pro rok 2020 v odhadované výši 13,5 miliardy korun,“ uvádí materiál přípravy státního rozpočtu.
Dochází k němu v případě, kdy správce daně nemá pochybnosti o výši daňové povinnosti, kterou daňový subjekt oznámil ve svém daňovém přiznání. Pokud správce daně má pochybnosti, například v případě u vykázání nadměrného odpočtu, zahájí s ním tzv. vytýkací řízení, kdy mu výzvou tyto pochybnosti sdělí a současně mu stanoví lhůtu k nápravě.
Právě doba konkludentního vyměření daně nejvíce vadí Komoře daňových poradců i Hospodářské komoře. „Stát si zadarmo ponechá o 15 dní déle peníze podnikatelů, kteří byli systémem DPH donuceni do systému peníze při pořízení zboží či služby vložit. Většina subjektů, které systémově musí vykazovat odpočty, bude tímto značně postižena. Navíc je to v rozporu se sliby o mírnění zátěže podnikatelů,“ řekl pro Echo24 David Hubal z Komory daňových poradců. Podle něj tím nejvíce utrpí stavební společnosti a exportéři.
„Pakliže ministerstvo financí deklaruje zavedením nové úpravy získání dalších prostředků v řádu miliard korun, nejedná se o úsporu nákladů státu, ale o svévolné odebrání dalšího majetku daňovým poplatníkům. Ministerstvo tedy nešetří, naopak rozhazuje a účet musí zaplatit občané,“ řekl David Hubal.
S tím souhlasí i ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. „Tento krok neodpovídá slibu vlády, že se chce více zaměřit na benefity a zvýhodnění pro podnikatele. U velkých firem může prodloužení lhůty pro vrácení DPH znamenat krátkodobý výpadek v cashflow až v řádech desítek milionů korun a následné ekonomické problémy,“ uvedl Minčič.
Stát tím však získá další prostředky do státního rozpočtu. V důvodové zprávě novely samo ministerstvo uvedlo, že státní rozpočet může příští rok počítat s jednorázovým příspěvkem. „Důvodem je, že u daně z přidané hodnoty v důsledku lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období říjen 2020 (nejpozději do 25. listopadu 2020) dojde k vrácení vratitelného přeplatku vzniklého na základě tzv. konkludentního stanovení daňového odpočtu (dne 10. prosince 2020) na počátku ledna následujícího roku (nejpozději do 8. ledna 2021),“ uvádí důvodová zpráva.
Samotné ministerstvo financí novelu představovalo s tím, že vracení nadměrného odpočtu DPH je dlouho očekávanou změnou. „Dojde tedy k zásadnímu zvýšení právní i podnikatelské jistoty u plátců DPH, kteří dle stávajícího zákona někdy čekají na vyplacení mnohamilionových nadměrných odpočtů i dlouhé měsíce, ačkoliv je finančním úřadem prověřována pouze jejich nepatrná část. V praxi se může jednat například o společnosti exportující své zboží do zahraničí a navržená úprava pro ně bude znamenat zejména lepší podmínky pro řízení cash-flow,“ uvedl dříve mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Vláda novelu schválila na svém pondělním zasedání. Ministerstvo změnou zákona umožnilo, aby si fyzické osoby mohly změnit daňové identifikační číslo tak, aby místo rodného čísla obsahovalo náhodná čísla přidělená finančním úřadem. Novela také umožňuje při vymáhání zajišťovacích příkazů využít nejen exekuci, která může fungování firmy ohrozit, ale i prohlášení o majetku nebo zástavní právo.
Novela však také ruší pětidenní lhůtu za podání daňového přiznání bez sankce nebo možnost zahájit daňovou kontrolu korespondenčně.
