Potravinové kvóty. Vystupuje Česká republika z Evropské unie?

POLITICKÁ ARÉNA

Potravinové kvóty. Vystupuje Česká republika z Evropské unie?
Politická aréna

Miloš Nový

V souvislosti s vládní novelou zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách, která do českého právního řádu zavedla kvóty na povinný podíl českých potravin v maloobchodních provozovnách s prodejní plochou nad 400 m2, se objevila celá řada reakcí politiků, komentátorů, politologů, ekonomů a dalších, které ve svém souhrnu oprávněně upozornily jednak na praktickou nevymahatelnost přijaté novely ve smyslu nedostatečné výrobní kapacity české ekonomiky zabezpečující dostatečnou produkci českých potravin, a dále na složitost definice „české potraviny“ v rámci současné globalizované ekonomiky, kdy jednotlivé výrobky jsou vyráběny ze vstupů pocházejících z různých států světa nebo jsou vyráběny firmami vlastněnými zahraničnímu subjekty apod.

Výše uvedená kritika má jistě své opodstatnění. Většinou však pomíjí skutečnost, že přijatá zákonná norma hrubým způsobem nabourává principy společného trhu EU, což by v konečném důsledku mohlo vést k vystoupení České republiky z Evropské unie. Teorie hospodářské politiky v oblasti ekonomické integrace obvykle rozlišuje pět integračních stupňů, přičemž prvky vyššího integračního stupně v sobě obsahují prvky stupně nižšího.

Nejnižším integračním stupněm je pásmo volného obchodu, které je charakterizováno volným pohybem zboží mezi členskými ekonomikami s tím, že vůči nečlenským zemím je zachována samostatná obchodní politika, např. rozdílná cla. Tím se liší od druhého integračního stupně, tj. celní unie, která již vůči nečlenským zemím uplatňuje společnou obchodní politiku, např. stejná cla. Pro třetí integrační stupeň, tj. společný trh, platí volný pohyb zboží, dále služeb, osob a kapitálu.

V rámci čtvrtého integračního stupně, kterým je hospodářská a měnová unie, dochází ke koordinaci nejvýznamnějších hospodářských politik (fiskální politika, monetární politika atd.) a k vytvoření společného trhu pro pohyb kapitálu prostřednictvím systému fixních směnných kurzů, nebo společné měny. Posledním pátým integračním stupněm je politická unie, jejímž příkladem jsou Spojené státy americké nebo Spolková republika Německo.

Uvedená novela sice neznamená zavedení přímých kvót na dovoz zahraničních potravin de iure, ale tím, že obchodním řetězcům stanovuje povinný podíl vybraných základních potravin označujících za zemi původu Českou republiku, jedná se o zavedení nepřímých kvót na zahraniční potraviny de facto. Zavedení této obchodní překážky pro volný pohyb zboží nejenže odporuje zásadám společného trhu (viz třetí integrační stupeň), ale je v přímém rozporu již s nejnižším integračním stupněm, tedy s pásmem volného obchodu.

Tímto krokem by postavení České republiky vůči ostatním členským státům Evropské unie bylo v horší pozici, než je v současné době z EU vystoupivší Velká Británie, která koncem roku 2020 uzavřela s Evropskou unií „Dohodu o obchodu a spolupráci“, která zajišťuje vzájemný obchod se zbožím bez cel a kvót. Tato skutečnost by ve faktické rovině byla neslučitelná s členstvím České republiky v Evropské unii. Praktická aplikace přijaté novely o potravinách by tedy v konečném důsledku znamenala vyvázání České republiky z evropských integračních struktur.

Autor je emeritní děkan FEK ZČU, v současné době zastupitel města Plzně za TOP 09