Konec zapírání, dálnice se dál zpožďují

Zneklidňující zprávy z dopravy přicházejí s rychlejší frekvencí a svědčí o tom, že přinejmenším sektor silničních staveb se propadá do krize. Zřejmě nejnápadnější je oznámení ministra Vladimíra Kremlíka, podle kterého Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v příštím roce utratí 70 miliard korun. To je o 28 miliard korun méně, než stojí v rozpočtovém výhledu schváleném sněmovnou. Něco se muselo přihodit.

Laika i odborníka přirozeně napadne, že se nedaří investovat podle ambiciózních plánů, které vypracoval ještě ministr dopravy Dan Ťok. To potvrzuje další zpráva, s níž přišel Českobudějovický deník. Zjistil, že své kanceláře v krajském městě vyklízejí manažeři italské společnosti Salini Impregilo, kteří měli do roku 2022 dostavět jižní část tamního obchvatu, jinak součást dálnice D3.

Pokud by nějaký tuzemský dopravák tvrdil, že podobný výpadek nečekal, nemluvil by pravdu. Italové už neuspěli při opravě dálnice D1. Na jihu Čech to ještě nemusí být katastrofa, protože druhým členem sdružení pro stavbu českobudějovického obchvatu je Doprastav, slovenská sestra českého gigantu Metrostav, těžko se však stavba vyhne dalšímu zdržení.

Platí obecně, že se plánované dálnice odkládají, jak upozornila zpráva, která původně neměla nikoho postrašit. Ředitelství silnic a dálnic oznámilo, že se výstavba silnic rozjíždí větší rychlostí, protože jeho manažeři právě zahájili výběrová řízení na osm velkých dopravních staveb. Při bližším pohledu na výčet chystaných projektů je však zřejmé, že se žádná nová dálnice stavět nebude. Největší hodnotu mají opravy dalších dvou úseků na D1 a vedle toho se rozšíří silnice první třidy I/48 u Nového Jičína na parametry dálnice. Ani tím nová trasa nevznikne, protože čtyřpruhová silnice pouze projde rekonstrukcí a získá středový pás. Pak už se začne stavět jen několik přeložek silnic prvních tříd, především obchvat Karviné. Srovnání reality s rozpočtem SFDI na letošní rok ukazuje, že se opravdu leccos nestihne. Mělo se začít, a nezačne se s dálničním obchvatem Přerova či s prvním úsekem dálnice D49 z Hulína směrem ke slovenské hranici, případně rozšířením obchvatu Loun na D7. Českobudějovický případ pak ukazuje, že se zdržují i stavby, které byly oficiálně zahájeny, přitom obdobnou zkušenost zaznamenal státní investor i při dálničním obchvatu Frýdku-Místku.

K čemu peníze, když se nestaví

Všechny popsané potíže pak shrnují zprávy o změnách v dopravních rozpočtech. Ministerstvo dopravy, které je hlavním sponzorem dopravního fondu SFDI, sníží výdaje z letošních 72 miliard na 60 miliard v roce 2020. Samotný dopravní fond má ještě další příjmy a jeho letošní rozpočet počítá s výdaji 84 miliard. Napřesrok to mělo být podle rozpočtového výhledu ještě o čtrnáct miliard navíc, podle čtvrteční tiskové zprávy ministrů dopravy a financí to bude o stejnou částku méně. Tento výsledek rozpočtových jednání ministři zakrývají prohlášením, že na investice přidali dopravnímu fondu pět miliard. Neříkají tím však nic jiného, že původně se mělo investovat ještě méně. Velmi pravděpodobně z toho důvodu, že stavby v hodnotě pěti miliard ještě nemají stavební povolení. Skutečným obsahem ministerského sdělení je tedy fakt, že se ambiciózní plány, o kterých ještě před rokem mluvili ministr dopravy s premiérem, neuskuteční.

V mnoha rozměrech veřejného života se vrací minulé doby. Také ministr dopravy Aleš Řebíček v časech před finanční krizí rozjel desítky zpravidla nevýznamných dopravních staveb. Pak přišla krize, došly peníze, bylo nutné dokončit již zahájené a obvykle předražené modernizace silnic prvních tříd, a na výstavbu dálnic už řada nepřišla. Také současná vláda investuje především do oprav a silnic nižší kategorie, proto není divu, že Česká republika slaví, když se dokončí jakýkoli desetikilometrový úsek dálnice, na jeho významu nezáleží. Jednou to je mezi Veselím a Českými Budějovicemi, jindy mezi Novým Strašecím a Rakovníkem, příště to bude mezi Přerovem a Lipníkem. Dokončení sítě dálnic se odkládá.