Němci se musí rozhodnout: buď USA, nebo Čína, říká americký generál

Týdeník Echo připravil zvláštní samostatné vydání výběru nejlepších interview z uplynulých dvanácti měsíců své produkce. Speciál 30 rozhovorů představuje tři desítky českých i zahraničních osobností z oblasti politiky, vědy, kultury i společenského dění. Jedním ze zpovídaných je i americký brigádní generál v. v. Robert Spalding. Přinášíme ukázku z textu, který je k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.

Protesty v Hongkongu proti přílišnému vlivu Číny na život bývalé britské kolonie se odehrávají na pozadí velkého geopolitického střetu mezi Čínou a USA. Americký prezident Donald Trump otevřel vůči Pekingu politickou a obchodní válku odvetou za machinace s měnovým kurzem nebo krádeže autorských práv. Za jednoho z exponentů této války můžeme označit brigádního generála v. v. Roberta Spaldinga. Generál pracoval jako vojenský přidělenec na velvyslanectví USA v Pekingu, poté byl hlavním stratégem americké armády pro Čínu. Podílel se na přípravě nové bezpečnostní strategie Bílého domu.

Občas se můžeme dočíst, že v Pentagonu se dnes pracuje na dvou hlavních scénářích ohrožení – z Ruska a z Číny. Je to tak skutečně?

Ano. Prvotním úkolem armády je předejít konfliktu, zastrašit možné agresory. Takových dnes ve světě máme hned několik: Rusko, Čínu, Severní Koreu, Írán – jsou to vesměs velmi podobné totalitářské režimy. Rusko, Írán, Severní Korea, ty všechny mají v nějaké formě podporu z Číny, která je z nich ekonomicky nejsilnější. Rusko má jaderný arzenál.

Která armáda je nebezpečnější z pohledu Pentagonu, čínská, nebo ruská?

Ve svém vlastním regionu obě představují problém, hlavně proto, jakou cestu si zvolily při modernizaci své výzbroje. Rusové kladou důraz na jaderný arzenál, což ale není naše hlavní obava. Tou jsou rakety v nižším pásmu středního doletu s plochou dráhou letu. Čína zase sází na balistické rakety ve středním pásmu středního doletu. Rakety s plochou dráhou letu i balistické rakety jsou oboje neuvěřitelně problematické, mají dlouhý dosah, dají se snadno ukrýt a je těžké je zneškodnit. Ruské i čínské armádě dávají asymetrické schopnosti, což byl taky důvod, proč jsme se rozhodli odstoupit od smlouvy INF (smlouva o raketách středního doletu, podepsána Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem v roce 1987 – pozn. red.).

A kdybyste měl nebezpečnost obou zemí porovnat celkově?

Pak je samozřejmě nebezpečnější Čína. Je to druhá největší světová ekonomika. A je schopna a ochotna používat ekonomické a finanční vztahy v druhých zemích na všech úrovních: v politice, ekonomice, v korporátním sektoru, ve financích, v akademickém světě a think-tancích. Nalézáme se dnes ve zvláštní situaci: i proto, jací jsou Číňané tajnůstkáři, neznáme přesně stupeň jejich angažmá na Západě, ale známe toho dost na to, aby nám bylo jasné, že musí být velký. Rusko má ekonomiku menší, než je ekonomika Texasu. Severokorejci ani Íránci nemají téměř žádnou ekonomiku, která by v globálním měřítku stála za řeč. S Čínou jsou tyto země a ovšem i Rusko nesrovnatelné.

Nezkrácený rozhovor je s celým speciálem 30 rozhovorů k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.