Zeman odhadoval čínské investice na 95 miliard korun. Netrefil se o 72 miliard
Čínské investice v ČR
Nové
1
Miloš Zeman v roce 2016 uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou 95 miliard korun. V současné době je ale částka o zhruba 72 miliard nižší. Z předběžných odhadů České národní banky vyplývá, že celkově čínské investice dosahují ke konci roku 2017 necelých 23 miliard. Za rok 2016 investice dosáhla pouze 12,5 miliardy a za rok 2017 5,8 miliardy. Největším čínským investorem u nás je v poslední době diskutovaná firma CEFC.
„Jestliže jsem odhadoval, že objem čínských investic v tomto roce bude 45 miliard korun, hluboce jsem se zmýlil. Je to jenom na tento rok 95 miliard korun,“ uvedl český prezident v roce 2016 během jednání s čínským prezidentem. V březnu toho roku Miloš Zeman a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching podepsali na Pražském hradě smlouvu o spolupráci mezi oběma zeměmi. Na ekonomickém fóru pak obě strany podepsaly konkrétní obchodní smlouvy.
Z předběžných odhadů České národní banky vyplývá, že čínské investice dosahují ke konci roku 2017 necelých 23 miliard. V roce 2014 byl příliv investic nulový. „Co se týče stavu čínských investic v České republice, ten byl ke konci roku 2016 17 miliard Kč, zatímco rok před tím to bylo 6,66 miliard Kč,“ uvedla tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová pro server Echo24. „Na základě předběžného údaje o přílivu za loňský rok lze říci, že do konce loňského roku bylo z Číny do ČR zainvestováno cca 22,8 mld. Kč,“ řekla Fišerová.
Podle šéfa Institutu Nové hedvábné stezky Jana Kohouta je důvodem poklesu loňský zásah čínské vlády do vývozu kapitálu, tedy zákaz investic do fotbalových klubů, hotelů a zábavních zařízení. Pokles čínských investic potvrdil Kohout serveru iRozhlas. Ten se snažil získat nejprve odpověď od prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, který ale odkázal právě na Institut.
Největším zahraničním investorem v České republice za rok 2016 i 2017 je Německo.
Kontroverzní třídenní návštěvu čínského prezidenta v roce 2016 provázely demonstrace a nepokoje. Aktivisté poukazovali především na porušování lidských práv v komunistické Číně. Kritici Číny promítali na Hrad Pravda a láska a Free Tibet. Texty a obrazci promítanými na fasádu Ústavu šlechtičen obrácenou k Vltavě připomínali bývalého prezidenta Václava Havla, který kritizoval porušování lidských práv v Číně, a vyzývali k osvobození Tibetu a Tchaj-wanu.
