2 60. výročí

Povstání Maďarů rozdrtily před 60 lety sovětské tanky. Nagyho to stálo hlavu

NOVÉ

Témata: ,

Před 60 lety, 16. června 1958, byli po tajných procesech popraveny vedoucí osobnosti tzv. protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956 Imre Nagy, Pál Maléter a Miklós Gimes. K nejvýraznějším symbolům revoluce tehdy patřil expředseda vlády Nagy.

Jím ztělesňovaný pokus o demokratizaci komunistického režimu v Maďarsku však skončil tvrdým sovětským zásahem, který zároveň odstartoval reformátorovu cestu do neoznačeného hrobu na okraji Budapešti. Všichni byli rehabilitováni v červenci 1989.

Vyučený zámečník Nagy se stal již za první světové války členem komunistické strany, v roce 1929 odešel do Moskvy. Na konci roku 1944 se Nagy vrátil do rodné země a pomáhal tam ustavit komunistickou vládu. Jeho politický vzestup byl rychlý, v létě 1953 byl rozhodnutím z Moskvy od moci odstaven premiér Mátyás Rákosi a jeho post zaujal právě Nagy. V čele kabinetu se pokoušel provádět reformy, které by alespoň částečně liberalizovaly nefunkční stalinistický model.

V roce 1955 byl však Nagy za přispění lidí kolem expremiéra Rákosiho opět zbaven všech funkcí a vyloučen z komunistické strany. Události známé jako maďarská revoluce odstartovalo stržení Stalinova pomníku v centru Budapešti 23. října 1956. Naděje reformně naladěných Maďarů se upínaly k Nagyovi, který byl na samém počátku povstání znovu povolán do funkce premiéra.

Po počátečním zaváhání ale i on přijal za svůj program revolucionářů, a to včetně požadavku na vystoupení Maďarska z Varšavské smlouvy či vytvoření systému více stran. Zásah Moskvy, která neváhala proti demonstrujícím nasadit tanky, však snahy o demokratizaci po několika dnech rázně ukončil.

Nagy ještě stačil 4. listopadu vystoupit v rádiu s projevem, v němž označil počínání Kremlu za pokus o svržení zákonné vlády a následně uprchl na jugoslávskou ambasádu v Budapešti. Okamžitě poté, co opustil diplomatickou půdu, byl Nagy zatčen a odvezen do Rumunska.

Utajený soudní proces s Nagyem a jeho spolupracovníky začal na konci roku 1957. Patnáctého června 1958 byl nad někdejším premiérem vynesen rozsudek smrti, jenž byl vykonán o den později. Ostatky popraveného byly následně pohřbeny do anonymního hromadného hrobu na jednom z budapešťských předměstí. Soudní rehabilitace a důstojného pohřbu se Nagy dočkal až po pádu komunismu.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Sám proti davu. Ikonický snímek „muže, který nehajloval“


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.