Domácí výuka ukazuje propastné rozdíly mezi školami
Školství v dobách karantény
Nové
2
Koronavirová krize a s ní spojená karanténa a přerušená výuka ukázala velké rozdíly mezi jednotlivými školami. Ty nemají od ministerstva školství připravený žádný doporučený postup a každá škola tak přistupuje k dálkové výuce po svém. Zatímco někde se využívají online konferenční hovory se snahou plnohodnotně suplovat výuku, jinde si děti stahují zadání z internetu a vypracovávají úlohy z učebnic.
S přístupem co nejvíce zatraktivnit výuku a snažit se o interakci přichází stále více jak soukromých, tak státních škol. Výuka vypadá podobně jako při normálních podmínkách, kdy je hodina pro žáky přístupná online. Učitelé mají žáky rozdělené na menší skupinky a probíhají mezi nimi videokonferenční hovory například za pomoci platformy Zoom Meetings. Učitel tak může dětem vypnout mikrofony a zapnout ho jen tomu, kdo má před ostatními mluvit. „Dcera má online lekce a ráno jsou konzultace. Je to jako kdyby chodila do školy,“ řekla pro Echo24 matka, která má své dítě na prvním stupni na základní škole Antonína Čermáka na Praze 6.
Ve stejném pražském městském obvodě na jiné základní škole je však praxe naprosto odlišná. Děti si tam musejí z aplikace Google Drive stahovat zadání přes speciálně vytvořený soubor. Učivo je tam pro všechny žáky nasdílené a děti k němu potřebují pomoc. „Jde o výklad látky, kdy škola veškerou zodpovědnost hodila na rodiče. Mám děti ve čtvrté a šesté třídě, takže se nejedná o prvňáky, u kterých bych počítala s výukou,“ řekla pro Echo24 matka, která je nyní plně zaměstnána domácím vyučováním velkého množství úloh.
Podobné negativní případy se však odehrávají i mimo území hlavního města. V jedné obci kousek od pražského letiště je přístup učitelů stejně laxní, kdy přes webové stránky pouze zveřejní úlohy k vypracování s datem, do kdy mají rodiče výsledky naskenovat a odeslat je elektronickou poštou zpět. Množství výuky je pak podle některých rodičů obrovské a děti mnohdy dopisují úkoly i přes víkend.
„Slovní úlohy jsou sice zadány na jednu řádku, řešení ale vyjde na více stran. Moje dcera je taková, že všechny úlohy vypracovává poctivě. Přes týden seděla hodiny nad učebnicemi a musela pokračovat i přes víkend. Mám podobné reference i od ostatních rodičů, kde jejich děti také nestíhají,“ řekla matka ze středočeské obce, která má dceru v páté třídě na základní škole.
Podle ní se však ukazuje i naprosto pasivní přístup učitelů, kdy její dcera nemá žádnou zpětnou vazbu ani komentář k vypracovaným úlohám. „Jiní rodiče se snažili s učitelem komunikovat, ten pouze řekl, že když jejich dítě zadání nestíhá, tak to vůbec nevadí. Úlohy tam prý dává pouze proto, aby se děti neflákaly,“ dodala.
Zatím není jasné, dokdy budou školy uzavřeny a kdy se děti budou smět vrátit do lavic. Ředitelka Gymnázia Nad Štolou a šéfa Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová se však nebojí žádných větších výkyvů ve výuce. „Jednotný postup ani za tak krátkou dobu být nemohl. Navíc každá škola má svůj ŠVP, takže těžko lze něco sjednotit. Jako ředitelé jsme si s touto situací společně s našimi učiteli nějak poradili a věřím, že každý dělá, co může,“ řekla pro Echo24 Schejbalová.
Podle ní se spíše jedná o výzvu, jak se učitelé i žáci naučí něco nového a jak zdokonalit online komunikaci. „Studenti pracují, dostávají mnohdy jiné úkoly, než na které jsou zvyklí,“ dodala Schejbalová.
Že si školy mohou vybrat, jakou zvolí výuku, oceňuje i šéf Pedagogické komory Radek Sárközi. Varuje však předtím, že ne vždycky mohou školy přistoupit k interaktivní výuce. „Určitě se prohloubí rozdíly mezi žáky, kteří mají a nemají přístup k výuce na dálku – například nemají přístup k internetu nebo k notebooku. Zde by mohla pomoci vláda, ale nezaznamenal jsem, že by se někdo z ministrů snažil získat techniku pro žáky ze sociálně znevýhodněných rodin. Bohužel není obvyklé ani to, aby měli služební notebook alespoň učitelé. České školství je podfinancované a školy na to často nemají peníze,“ řekl pro Echo24 Sárközi
Předseda komory také upozorňuje, že ministerstvo školství poskytuje minimum informací. „Například ve Finsku funguje jednotný informační systém pro všechny školy, u nás v této oblasti panuje naprostý chaos. Učitelé se snaží přejít na výuku na dálku a aktivně shánějí tipy, kde se dá,“ dodal Sárközi.
