1 Národní investiční fond

Další Babišův nápad. Banky mají dotovat tisíce projektů z tajného investičního plánu

, NOVÉ

Témata: , , ,

Peníze vybrané od bank do speciálního Fondu národního rozvoje se mají použít na projekty v rámci vládního investičního plánu. Ten vytvořila Babišova první vláda, která objížděla regiony a slibovala mohutné investice. Vládní postoj je přitom takový, že by mělo jít o nenávratně poskytnuté prostředky. Manažeři však počítají s tím, že by peníze do fondů měly být vynaloženy jen jako zvýhodněné úvěry pro prospěšné projekty.

Postihnout banky sektorovou daní prosazuje sociální demokracie, která však se svým nápadem narazila u Andreje Babiše. Premiér vzápětí přišel s novým nápadem, že by banky měly poskytovat finanční prostředky do Fondu národního rozvoje. Prakticky by to znamenalo, že by při vzniku fondu měly čtyři největší banky odvést na 6 miliard korun. „Nápad, se kterým jsem přišel já, je, že banky si berou dividendy a my chceme, aby ty peníze vložily do národního investičního fondu, který by potom investoval do projektů, které máme zmapované v rámci národního investičního plánu,“ uvedl Babiš v rozhovoru pro deník MF Dnes.

Banky však preferují, aby peníze do fondů byly vynaloženy jako zvýhodněné úvěry pro projekty, které budou pro ně prospěšné. „Zajistí nejefektivnější využití investic bank a dalších společností do oblastí, které budou vládou určeny jako strategické priority. V této souvislosti se primárně hovoří o investicích do nájemního a sociálního bydlení, vzdělávání a dopravní a sociální infrastruktury,“ uvedl generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon. „Domníváme se, že by tento fond mohl zvýšit investiční kapacitu ekonomiky a podpořit řadu důležitých projektů včetně sociálního bydlení, vzdělání, dopravy a digitalizace ekonomiky,“ dodal mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Národní investiční plán představil Andrej Babiš minulý rok. Podle něj se v něm nachází 17 tisíc projektů za 3,5 bilionu korun. Bližší informace, které projekty jsou v plánu zahrnuty, však nejsou. Podle Babiše je investiční plán v rukou vlády a ta ho odmítne zveřejnit. „Já jsem to vymyslel, my jsme to odmakali a děláme na tom, abychom sehnali ty peníze. Proč bych vám to dával,“ řekl poslancům Andrej Babiš. Není tak jasné, zda se v něm nacházejí i projekty, které by byly určeny pro prospěšné projekty. Ministr průmyslu Karel Havlíček dokonce uvedl, že by banky měly poskytnout nenávratné prostředky.

Babiš vidí Fond národního rozvoje jako jedinou možnou variantu, jak dostat z bank peníze a další přímou bankovní daň se bojí zavést. Důvodem je mimo jiné také to, že trestně stíhaný Babiš má v holdingu Agrofert, který je v současné době zaparkovaný ve svěřenském fondu, u bank napůjčováno podle poslední výroční zprávy 34 miliard korun. Pokud by finanční společnosti spustily proti holdingu tzv. compliance, musel by Agrofert předčasně zesplatnit úvěry.

Tajný investiční plán

Samotný investiční plán vyvolává od začátku pochybnosti. Ministryně financí Alena Schillerová minulý rok dokonce uvedla, že nechce splnit původně avizované investiční sliby. „Já jsem neslíbila, že budeme moci investovat 3,5 bilionu, to bych tady lhala a to já neudělám. Ale řekla jsem, že tomu prostě dáme nějaký směr a nějakou vizi,“ řekla Schillerová během sněmovních interpelací. „Žádný seznam celkových slibů pana premiéra neexistuje,“ řekla Schillerová.

Fond národního rozvoje přitom je podle expertů pouhou nálepkou sektorové daně. „Pro banky by samozřejmě bylo lepší, kdyby celá debata o nadměrných ziscích nikdy nevznikla. Když však již tato debata probíhá, je řešení v podobě Národního investičního fondu přijatelnou možností. Lze si přitom představit, že v případě snížení ziskovosti bank bude do fondu odvedena jen minimální částka s odkazem na zhoršující se podmínky v odvětví,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podobně se vyjádřil i hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal. „V ideálním případě by banky neměly být speciálními firmami, které stát v případě problémů zachraňuje. Pokud už speciální výsady mají, potom dává smysl je nezachraňovat z peněz daňových poplatníků, ale z povinného pojištění. Fond tedy má ekonomicky větší logiku než sektorová daň. K ideálu má ale daleko. Stejně to ale zaplatí daňoví poplatníci. Bude mít úplně stejné negativní dopady jako sektorová daň, ale je marketingově přívětivější, což méně ohrozí zahraniční investice, je politicky prodejnější a ekonomicky obhajitelnější,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

S alternativou k bankovní dani souhlasí Česká bankovní asociace, podle které by měl fond vzniknout co nejdříve. „Česká bankovní asociace vítá návrh na vytvoření Národního rozvojového fondu, který je z ekonomického a praktického pohledu výrazně progresivnější a inovativnější než zavedení jakékoliv formy dodatečného sektorového zdanění. Nejedná se totiž o jednorázové financování spotřeby, ale tvorbu aktiv, která společnost využije pro svůj dlouhodobý sociální a ekonomický rozvoj,“ uvedl výkonný ředitel ČBA Pavel Štěpánek.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Banky můžou dát Fondu národního rozvoje miliardy, mají však jiné představy než Babiš

Babiš už nechce bankovní daň, ale dát část dividend do fondu. Banky by přišly o peníze tak jako tak

Příběh svobody

99 Kč

Přinášíme speciál k 30 letům svobody

Více info

EchoPrime

od 249 Kč

Vychutnejte si neomezený přístup k prémiovému obsahu určenému pouze předplatitelům, který nemá na českém internetu obdoby

Více info
,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.