Úřady chybují ve sporech o děti. Ze 190 podnětů 108 pochybení, píše ombudsmanka

Ochrana práv dětí

Úřady chybují ve sporech o děti. Ze 190 podnětů 108 pochybení, píše ombudsmankaNOVÉ
Domov

nm Echo24

V posledních dvou letech vzrostl počet podnětů týkajících se ochrany práv dětí a mění se i témata, kterými se ombudsmani musejí častěji zabývat. „Spory rodičů o děti jsou vyhrocenější a tvrdší než v minulých letech, přibývá i stížností souvisejících s pěstounskou péčí,“ říká o situaci ombudsmanka Anna Šabatová. Na vině jsou i úřady, které často postupují nesprávně nebo neudělají nic.

Podněty nejčastěji směřovaly proti nečinnosti Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), náhradní rodinné péči a proti poměrům v zařízeních pro děti. Pochybení úřadů ombudsmanka konstatovala ve 108 případech ze 190.

„Samozřejmě není v pořádku, že úřady chybují. Nečinnost nebo chybný postup mohou negativně a trvale ovlivnit život dítěte, takže je na místě vyžadovat od orgánů sociálně-právní ochrany dětí maximální úsilí a pečlivost při řešení problémů týkajících se dětí,“ hodnotí situaci Anna Šabatová. Práce sociálních pracovníků je ale podle ní čím dál složitější, protože přibývá případů vyhrocených vztahů v rodinách a neschopnosti rodičů domluvit se v zájmu dítěte.

Mezi nejčastější pochybení OSPOD patří podle ombudsmanky hlavně nečinnost úřadu a nedostatečná práce s rodinou. Jde o případy, kdy úředníci například nevyvinuli dostatečnou snahu o zprostředkování mimosoudního řešení, nedoporučili, nebo případně nenařídili rodičům využít odbornou poradenskou pomoc. Vyčítáno je také to, že se nezjišťují přání a názory dětí, které jsou navíc špatně informovány o situaci.

Šabatová pak zmiňuje případy, kdy spolu rodiče nedokážou komunikovat a snaží se OSPOD využívat jako prostředníka. Uvádí to na příkladu dívky svěřené do péče matky. Opakovaně se u ní objevovaly deprese a sklony k sebepoškozování. Její otec se o problémech dozvěděl poté, co se o nich dívka zmínila na Facebooku. Aniž by o tom informoval matku, nechal následovně soud dívku hospitalizovat v psychiatrické léčebně. Matka namítala, že OSPOD vycházel pouze z informací poskytnutých otcem, neověřoval si aktuální stav její dcery, kterou prý vodila k psychologovi. Ombudsmanka vytkla úřadu, že situaci rodiny neřešil, nenavrhl využití odborné pomoci. Po propuštění z nemocnice se pak dívka fakticky vrátila do stejných poměrů.

Šedesát odebraných dětí za dva roky

Za poslední dva roky se podle vydané zprávy ombudsmanka setkala s více než 60 případy odebrání dítěte z péče. Nesouhlas vyslovila v 16 případech. „Nejčastěji úřadům vytýkala, že nedostatečně s rodinou pracovaly, aby k odebrání dítěte nemuselo dojít,“ uvádí zpráva mluvčí ombudsmanky.

Podle Šabatové je problémem i komunikace s rodinou poté, co bylo dítě odebráno a umístěno do zařízení. „Opět často chybí práce s rodinou, aby došlo k uklidnění situace a dítě se mohlo do rodiny vrátit,“ uvedla.

Zákon umožňuje odebrat dítě z péče rodičů jen v případech, kdy rodiče „nezajistí dítěti řádnou péči nebo dochází k ohrožení dítěte a jeho tělesného nebo duševního vývoje“ (např. surové zacházení, pohlavní zneužívání apod.

Ombudsmanka kritizovala i oddělování sourozenců. Zejména v případech, kdy jsou děti umístěny do pěstounské péče, je to dlouhodobý problém. „Nejde jen o početnější skupiny sourozenců, problémy se týkají už dvojic,“ uvedla. Jestliže je nezbytné oddělit sourozence od sebe, musí podle ombudsmanky OSPOD usilovat o pravidelný kontakt mezi sourozenci, aby se posilovalo rodinné pouto mezi nimi.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Úřady se zdráhaly uznat Downův syndrom za nemoc, zasáhla až ombudsmanka