Laschetovi z CDU po povodních klesla důvěra. Němci nevěří ani Baerbockové
LASCHET JAKO KANCLÉŘ?
Kandidátovi konzervativní unie CDU/CSU na příštího německého kancléře Arminu Laschetovi po nynějších povodních přisuzuje schopnosti dobrého krizového manažera jen 26 procent Němců. Vyplývá to z průzkumu institutu Civey pro magazín Der Spiegel. Šedesát procent dotázaných uvedlo, že Laschet, který je předsedou vlády povodněmi zasažené spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, není dobrý krizový manažer v případě přírodních katastrof. Lépe z průzkumu vyšel volební lídr sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz.
Na Lascheta se o víkendu snesla kritika za úsměvy během návštěvy oblasti zasažené přírodní pohromou, která si podle aktualizovaných údajů v Německu vyžádala nejméně 165 obětí, přičemž toto číslo téměř jistě není konečné. Šedesátiletý Laschet se mezitím omluvil.
Ich danke dem Bundespräsidenten für seinen Besuch. Uns liegt das Schicksal der Betroffenen am Herzen, von dem wir in vielen Gesprächen gehört haben. Umso mehr bedauere ich den Eindruck, der durch eine Gesprächssituation entstanden ist. Dies war unpassend und es tut mir leid.
— Armin Laschet (@ArminLaschet) July 17, 2021
Na místo katastrofy dorazila později také současná kancléřka Angela Merkelová, ta však ale po více než 15 letech ve funkci spolkové kancléřky nechce v této funkci pokračovat a rozhodla se stáhnout z vysoké politiky. To však pro CDU, ale i její sesterskou CSU znamená výrazné komplikace. Konzervativní unii dokonce hrozí, že by po mnoha letech mohla skončit v opozici.
Ještě obtížněji si dokážou Němci v podobných krizích představit jako kancléřku kandidátku Zelených Annalenu Baerbockovou. Podle průzkumu, který byl proveden od pátku do neděle, si jen 24 procent respondentů myslí, že by jako krizová manažerka obstála. Také Baerbockové se v poslední době nevyhnuly aféry. V posledních měsících musela vysvětlovat obvinění z plagiátorství. Nynějšímu německému ministrovi financí Olafu Scholzovi takové schopnosti přisoudilo 41 procent dotázaných, což je výrazně více, než kolik občanů v krizových situacích věří lídrům konzervativců či Zeleným.
Parlamentní volby čekají Němce jen o několik týdnů dříve než Čechy, k urnám půjdou v neděli 26. září, kdy rozhodnou o novém složení Spolkového sněmu a také o nadcházející vládě.