Babišem zaříznuté dělení ČEZ opět ve hře. „Není k tomu žádný důvod, zálohy to lidem nesníží“

BUDOUCNOST ČEZ

Babišem zaříznuté dělení ČEZ opět ve hře. „Není k tomu žádný důvod, zálohy to lidem nesníží“
Rozdělení a zestátňování části ČEZ je opět ve hře. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

V době, kdy vysoké ceny energií a stále rostoucí měsíční zálohy drtí nemalou část domácností, začíná se opět vytahovat na světlo myšlenka rozdělení největší tuzemské energetické firmy ČEZ. Podrobnosti o restrukturalizaci a možném zestátnění výroby elektřiny jsou zatím spíše v rovině spekulací, ačkoliv vláda už potvrdila, že o změnách vážně uvažuje. Slibuje si od toho snazší regulaci cen. Ke stoprocentnímu ovládnutí výroby v ČEZ mohlo dojít už téměř před pěti lety za vlády Andreje Babiše (ANO), který však nápad nakonec pohřbil.

Dělení ČEZ vyvolalo nadšení u části akcionářů, což se promítlo také do prudkého růstu akcií firmy na pražské burze, kde ve středu posílily až o osm procent a dostaly se téměř na hodnotu z dob před vypuknutím finanční krize v roce 2008. Plán má ale rovněž odpůrce, mezi nimiž je třeba někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, také minoritní akcionář.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) stát, který dnes ve společnosti drží zhruba 70procentní podíl, zvažuje více možností restrukturalizace. Nepopřel to ani premiér Petr Fiala (ODS). „Hledáme to správné místo ČEZ z hlediska jeho budoucích úkolů,“ řekl k tomu.

Dělení ČEZ bylo na stole poprvé už v roce 2017. Tehdy se prakticky uvažovalo o stoprocentním ovládnutí výrobní části ČEZ, tedy hlavně jaderných a fosilních elektráren, státem. Soukromým investorům by naopak zůstala obchodní a distribuční část společnosti a také obnovitelné zdroje. Cílem tehdy bylo hlavně to, aby další výstavba jaderných bloků připadala státu.

Velkým podporovatelem dělení společnosti je energetický analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. „Nic jiného než rozdělení ČEZ (+část zestátnění) nemůže být na pořadu dne/roku. Dle mého názoru (opakuji roky) se vedení ČEZ musí znovu pokusit o scénář, který v roce 2017 naprosto demagogicky, hloupě a bez přemýšlení odmítl Andrej Babiš,“ uvedl Šnobr na svém twitteru.

Babišova vláda tehdy odmítla rozdělení ČEZ realizovat a o výkupu podílů minoritních akcionářů se nejednalo. Babiš přitom dnes Fialovu vládu kritizuje za nečinnost v energetické krizi a vyzývá k tomu, aby stát získal stoprocentní podíl.

Argumentem pro rozdělení ČEZ je nyní hlavně snaha vlády získat větší kontrolu nad cenami energií a možnost je regulovat. Česká republika si elektřinu vyrábí za nižší náklady, zdražuje ji však evropské obchodování na lipské burze, do kterého se promítají vysoké ceny plynu a mnohé zelené regulace. Obejití burzy by také mohlo vyřešit založení státního obchodníka s energiemi, který by uzavřel přímo s výrobci kontrakty na výkup levnější elektřiny.

„Není nutné teď vyplácet dividendy“

Naopak, že k dělení ČEZ není žádný důvod a nepřinese to řešení vysokých cen, se domnívá bývalý šéf společnosti Jaroslav Míl. „Model, jaký byl vytvořen, byl úspěšný. Vyplácení akcionářů a stoprocentní ovládnutí výrobní části ČEZ státem není dobré řešení. Žijeme v představě, že rozdělíme ČEZ a vytvoříme státní firmu, která bude mít povoleno realizovat ekonomicky neefektivní projekty? Pokud si stát vezme uhelné, vodní a jaderné elektrárny a nechá v ČEZ distribuci a obchod, tak vytváříme model, který se již jednou neosvědčil,“ uvedl Míl pro deník Echo24.

Podle něj by tedy pouze došlo k situaci, kdy stát bude vyrábět levnější elektřinu, tu následně prodá obchodní části ČEZ, který s ní bude levně obchodovat a pak ji zase státu draze prodá.

„Stát má přijít se strategií rozvoje, která využije stávajícího zisku k dalším rozvojovým plánům, a to na základě ekonomické efektivnosti daných projektů. Od výstavby závodu na baterie po realizaci plynovodu z Polska, přes Moravu a do Rakouska, spoluúčast v nově budovaných terminálech, či zásobníků na plyn. Růst akcií je pro minoritní akcionáře dostatečným ziskem, a na určitou dobu je ospravedlnitelné, a to hlavně v této době, vyplácet minimální či žádné dividendy. A to říkám jako minoritní akcionář. Rozumím tomu, že tu je hodně vlivných stakeholderů, kteří mají jiný zájem a vidí to jinak, ale vláda by měla vzít v úvahu, co jsou její priority, zda nižší inflace a rozvoj celé ekonomiky či prosperita jednoho odvětví,“ tvrdí Míl.