Finanční správu vyděsily rozsudky soudu. Se zaklekáváním a zajišťováky brzdí

Zajišťovací příkazy

Finanční správu vyděsily rozsudky soudu. Se zaklekáváním a zajišťováky brzdíNové
Ilustrační foto Foto:

Shutterstock

1
Domov
Ladislav Šustr
Sdílet:

Finanční správa začíná po několikaleté kritice brzdit s vydáváním zajišťovacích příkazů, u nichž stát minimálně dočasně zmrazil firmě podstatnou část peněz, aby se jistil, že společnost bude mít na zaplacení daní. Pro spoustu subjektů však bylo takové jednání likvidační a to i v případě, že zákon neporušily. Finanční správa přiznává, že hlavním důvodem je několik rozsudků Nejvyššího správního soudu (NSS), které ruší velké množství zajišťovacích příkazů. S tím souhlasí i předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský, podle kterého se ze zajišťovacích příkazů přestává stávat běžný prostředek k zadržení peněz.

Zajišťovací příkazy se totiž staly velmi oblíbeným nástrojem v dobách vlády Martina Janečka na finanční správě. Toho si do čela berňáku vybral v roce 2014 tehdejší ministr financí Andrej Babiš a rázem se ze zajišťovacích příkazů stal oblíbený nástroj k zadržování peněz některých společností. Janeček však i kvůli této praxi ve finanční správě odešel na konci roku 2018, kdy ho nahradila Tatjana Richterová. V letošním roce pak počet vydaných zajišťovacích příkazů spadl na třetinu oproti roku 2017.

Tehdy bylo od začátku roku do 30. června vydáno 907 zajišťovacích příkazů, rok poté 655 a letos 313. V letošním roce také klesl počet subjektů, na které zajišťováky dopadly. V roce 2017 se jednalo o 199 společností, v loňském roce 214 a letos zatím 82 firem. Finanční správa přiznává, že se snaží zajišťovací příkazy používat pouze ve výjimečných případech.

„Hlavní příčinou tohoto vývoje je především řada právních závěrů vyslovených v rozsudcích správních soudů. Judikaturu a její intenzivní vývoj finanční správa pečlivě vyhodnocuje a promítá i do metodických závěrů, na jejichž základě se k vydávání zajišťovacích příkazů přistupuje. Z výsledných údajů je jasně patrné, že finanční správa s aplikací zajišťovacích příkazů pracuje velmi obezřetně,“ uvedl pro Echo24 Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

To potvrzuje i předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský. „Důvod dle mého spočívá v tom, že zásah Nejvyššího správního soudu ze zajišťovacího příkazu udělal krajní prostředek ke stíhání skutečných podvodníků. Finanční správa si však z počátku tento institut vyložila jako běžný prostředek správy daní, který aplikovala na běžné daňové poplatníky. Poté, co tak byla vyvedena z omylu, začala finanční správa zajišťovací příkazy používat zákonným způsobem. Pokles ve využívání je tak toho přirozeným důsledkem,“ řekl pro Echo24 Ondřej Lichnovský.

Zakleknutá FAU

Nejvyšší správní soud totiž v minulosti několikrát rozhodl, že se zajišťovací příkazy vydaly neoprávněně a následně je zrušil. Známý je případ společnosti FAU, která vyhrála několik soudních sporů. Soud následně rozhodl, že proti společnosti byly neoprávněně vydány zajišťovací příkazy ve výši 343 milionů korun. Kvůli chybně vydaným příkazům už stát prohrál desítky soudních sporů. Firmy navíc žádají po státu náhradu škody, která se může vyšplhat na několik miliard korun.

Podobně finanční správa chybovala i v případě společnosti Lija, která měla dříve ročně až dvoumiliardový obrat. Podle jednoho z rozsudků soudu provedla finanční správa kontrolu ve firmě v roce 2015. Správce daně zajímalo, jak společnost platila DPH během října 2012 a března 2014. Během kontroly však úředníci došli k závěru, že společnost mohla porušit zákon.

Kvůli podezření se tak finanční správa rozhodla použít proti společnosti zajišťovací příkazy, které byly vydány den před kontrolou. „Zajišťovacími příkazy bylo žalobci uloženo, aby okamžikem vydání zajišťovacích příkazů zajistil úhradu DPH, která dosud nebyla stanovena za zdaňovací období duben až říjen 2013 v souhrnné výši 114 540 611 Kč,“ uvádí spis Krajského soudu v Ostravě. Společnost tak ihned spadla do insolvence. Zajišťovací příkazy pak později zrušil Nejvyšší správní soud.

Neoprávněně vydané zajišťovací příkazy nakonec přispěly k tomu, aby Martin Janeček v křesle šéfa finanční správy skončil. Ten byl pod tlakem veřejnosti i kvůli tomu, že kvůli kontrole elektronické evidence tržeb vyzval k podání informací o svatební hostině téměř stovku novomanželů.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Deset úředníků finanční správy hrubě chybovalo. Soud zrušil zajišťováky za 250 milionů

Podnikatelům se neuleví. Zajišťovací dozor místo tvrdých zajišťováků nebude

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články