NERV navrhuje škrty. „Až skončí krize, budeme se věnovat lepší kondici rozpočtů,“ říká Fiala

Jak pomoci průmyslu a domácnostem a přitom nezruinovat státní kasu. Experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV) nabídli vládě Petra Fialy řadu opatření, které mají zlepšit saldo státního rozpočtu. Mezi návrhy padlo mimo jiné zavedení takzvaného odloženého školného, posunutí věku odchodu do důchodu, ale také třeba snížení počtu vězňů. Fiala a další členové vlády po jednání uvedli, že jsou proti možnosti zvyšování daně z příjmů, z nabídnutých řešení budou chtít vybrat ta politicky průchodná. Ve středu také Fialův kabinet schválil platnost zastropování cen energií i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy.

Setkání NERVu a zástupců vlády bylo třetí v řadě. Zatímco v prvních dvou radili ekonomové vládě, jak pomoci lidem s vysokou inflací a rostoucími cenami energií, na té středeční představili návrhy, jak seškrtat výdaje a zároveň zvýšit příjmy státního rozpočtu. Ministři byli dopoledne při příchodu na jednání kabinetu zdrženliví s komentářem k návrhům na omezení schodku, zdůrazňovali, že bude třeba ještě všechna navrhovaná opatření projednat.

Podle premiéra Fialy vláda nechce pokračovat v zadlužování. „Až přestaneme čelit krizím, doufám že už v příštím roce, se budeme věnovat tomu, abychom veřejné rozpočty dostali do lepší kondice,“ řekl Fiala. Česko se v posledních letech potýká s vysokými rozpočtovými schodky. Loni činil 420 miliard korun, na letošní rok vláda plánuje 375 miliard korun a na příští rok 295 miliard korun.

NERV navrhl seznam celkem osmadvaceti bodů, kterými chce rozpočtový schodek snížit. Tím nejzásadnějším je zvýšení daně z příjmů fyzických osob. V případě navrácení taxy k úrovni z roku 2020 by stát díky tomu získal do rozpočtu zhruba 120 miliard. Předseda vlády nicméně tuto daň zvedat nechce, což zopakoval i po jednání se zástupci NERV. Premiér uvedl, že kabinet chce mít jasno o úsporách do poloviny příštího roku.

„Musíme to vnímat jako jakési menu, ze kterého bude vláda vybírat,“ řekl o návrzích NERV Fiala. „Jednotlivá opatření komentovat nebudeme, vycházíme z programového prohlášení, ve kterém jsme se zavázali, že nebudeme zvyšovat daňové zatížení,“ doplnil. Podobně hovořil i vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Bavit se v této chvíli o jakémkoli zatížení lidí dalšími daněmi, je podle mě opatřením, které nic nepřinese. Naším zájmem je naopak lidem peníze v peněženkách nechat. Ta doba je nejednoduchá,“ řekl Rakušan.

Na příjmové straně rozpočtu NERV navrhuje také například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Růst by podle NERV měla i spotřební daň na alkohol a tabák, některé druhy zboží a služeb by se měly přesunout do vyšší sazby DPH a zvednout by se měly poplatky za těžbu nerostných surovin.

NERV navrhuje i zavedení odloženého školného na vysokých školách. Poslední zmíněná oblast vyvolala na sociálních sítích velkou diskusi o tom, zda by lidé měli za vzdělání platit nebo nikoliv, systém tzv. odloženého školného přitom funguje například ve Velké Británii. Člověk za studium platí pouze v případě, že vydělává určitou nadprůměrnou měsíční částku.

Na výdajové straně rozpočtu podle médií NERV navrhuje zajistit úspory posunutím věku odchodu do penze a jeho svázáním s očekávanou dobou dožití. Měl by se také zpomalit růst důchodů. NERV navrhuje i zrušení státní podpory pro stavební spoření či zrušení odečitatelné položky na dani za školkovné. Dalšími doporučeními jsou vrácení slev na jízdném na úroveň před rok 2018, snížení počtu úředníků nebo sloučení malých obcí.

„ČR má historicky vyšší počet policistů na 100 tisíc obyvatel (376) oproti průměru Evropské unie (332). Snížením počtu policistů o cca 3000 by se Česká republika by se vrátila na úrovně let 2012-2014, které nebyly z hlediska kriminality o tolik odlišná ode dneška. Podle Global Peace Index je Česká republika 8. nejbezpečnější zemí na světě, uvádí odborníci s tím, že by tím české rozpočty mohly ročně uspořit asi 3 miliardy korun.

Podobnou úsporu ekonomové odhadují i v případě, že se v České republice podaří snížit počet vězňů. Stejně jako v případě počtu policistů totiž odborníci argumentují tím, že v přepočtu na 100 tisíc obyvatel má ČR oproti průměru Evropské unie asi o 65 vězňů víc. Konkrétně jich je 179. Třeba v Německu jich je jen 70 a ve Slovinsku pak 64. Ekonomové ale zároveň dodávají, že by takové změny vyžadovaly koncepční revizi řady aspektů trestní politiky.

Ve hře by mohla být i snížená podpora v nezaměstnanosti. Česká republika totiž v Evropské unii patří mezi státy, které mají míru nezaměstnanosti minimální. V tomto ohledu tak ekonomové upozorňují na to, že podpora v nezaměstnanosti je oproti tomu velmi dlouhá a doporučují tak restriktivní hospodářsko-politické opatření. Snížit se může délka podpory, výše procentuální složky anebo může dojít i k celkové změně koncepce.

„Dohromady jsou to stovky miliard korun, které by strukturální deficit pomohly srovnat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že návrh NERV je pouze minimum toho, co by vláda mohla udělat. „To není ‚menu‘, ze kterého by si vláda měla vybírat. To je naprosté minimum nezbytné k udržitelnému hospodaření. Nechce-li vláda zvyšovat daně, musí razantně snížit povinné výdaje. Ty zatím však zvyšuje. Po nás potopa?“ napsal na twitteru Kalousek a poukázal mimo jiné na téměř dva roky staré rozhodnutí zrušit superhrubou mzdu, návrh podpořila i tehdy opoziční ODS.

"Už jsou to dva roky, kdy sněmovna razantně snížila daň z příjmu fyzickým osobám. Hloupý a nebezpečný návrh poslance Babiše získal podporu SPD a ODS. Téměř polovina strukturálního deficitu, se kterým si dnes vláda neví rady, má příčinu v tehdejším ‚zatmění rozumu‘,“ tvrdí Kalousek.

Rozšíření cenového stropu

Vláda zároveň na svém středečním jednání rozšířila platnost zastropování cen energií, to nyní bude platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy. Typicky půjde například o technické služby, městské dopravní podniky nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Cenový strop se také rozšíří na některé sportovní organizace. Zrušen byl také limit pro cenový strop u malých a středních firem u dodávek plynu. Už dříve vláda schválila maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce.

Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Premiér tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.

Rozšíření vládního nařízení o stanovení cenového stropu na energie podle Fialy zpřesňuje okruh zahrnutých subjektů, pro něž budou upravené ceny platit. Půjde o právnické osoby a společnosti, jež jsou plně ovládány a vlastněny státem nebo územně samosprávnými celky. Podmínkou ovšem je, aby byly založeny s cílem uspokojování veřejných služeb, a neměly tedy průmyslovou nebo obchodní povahu podnikání. Zpravidla jde o subjekty, které jsou pod kontrolou veřejných institucí a nemají tržní charakter, například nemocnice, provozovatele sociálních nebo kulturních zařízení, veřejní dopravci a další. Návrh zároveň rozšiřuje nebo zpřesňuje některé další kategorie zákazníků se zastropovanou cenou elektřiny a plynu například v případě sportovních celků.

S firmami z veřejného sektoru, které jsou bez obchodní povahy, se počítalo při schvalování zastropování cen už dříve, dosud však v nařízeních chyběly. Vláda podle premiéra u středních odběratelů schválila zrušení množstevního limitu při spotřebě plynu na 4200 MWh. „V praxi to znamená, že například pekárny nebo sklárny budou mít zastropováno 80 procent spotřeby plynu,“ vysvětlil Fiala.

Stát podle něj bude pokračovat ve snaze snížit energetickou závislost na nespolehlivých dodavatelích. V této souvislosti připomněl statistiky, podle nichž spotřeba energií v ČR průběžně klesá. Podle dat ministerstva průmyslu spotřeba plynu v říjnu klesla ve srovnání s průměrem z posledních tří let o 27,8 procenta, což je téměř 200 milionů metrů krychlových plynu.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu řekl, že pokud budou klesat mimořádné výdaje spojené s krizí, mohla by do budoucna klesat i sazba daně z neočekávaných zisků. Koalice zatím na parametrech daně nenalezla definitivní shodu, v jednáních bude pokračovat do pátku, kdy má daňový balíček schvalovat sněmovna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je shoda na většině základních parametrů.