Teď nakupujeme. Česko dosud prodalo největší podíl zlatých rezerv v EU

Zlaté rezervy České republiky se letos v červnu poprvé v tomto tisíciletí zvýšily. Ještě letos v květnu Česká národní banka držela 0,252 milionu troyských uncí zlata, ke konci června už to bylo 0,291 troyských uncí. Na navýšení zlatých rezerv upozornil web Zlato.cz. Jedná se o zásadní obrat v politice ČNB, která se doposud zlatých rezerv zbavovala. Podle odborníku roste v poslední době znovu význam zlata jako uchovatele hodnoty.

V červnu se tak zlaté rezervy ČR zvýšily o 1,2 tuny, ze 7,8 na devět tun. Naposledy k navýšení zlatých rezerv došlo v prosinci 1999, kdy se dle údajů MMF zvýšily z 0,286 na 0,446 milionu troyských uncí.

„Ze strany České národní banky jde o obrat v dosavadním způsobu diverzifikace devizových rezerv. Pořízení drahého kovu se totiž dosud vyhýbala. Na úmysl dokupovat zlato ovšem letos již upozornila, takže nejde o překvapivý krok. Česko v posledních 25 letech prodalo ze zemí EU největší podíl svých státních zlatých rezerv. Vyplývá to z dat Mezinárodního měnového fondu,“ uvedl k nákupu zlata ekonom Lukáš Kovanda.

„Mezi červencem 1995 a květnem 2020 poklesly rezervy zlata v držení České republiky z 1,99 milionu troyských uncí na 0,25 milionu troyských uncí. Troyská unce odpovídá zhruba 31,1 gramu. V uvedeném období se tedy hmotnost českého rezervního zlata snížila přibližně z 61,9 na 7,8 tuny. To odpovídá poklesu o 87,4 procenta. Žádný jiný stát EU takto citelně své zlaté rezervy v daném období neredukoval. Druhého největšího podílu zlata se zbavilo Lucembursko, a to 76,4 procenta, třetím nejvýraznějším tempem pak své zlato prodávala Malta, jež zlatou rezervu snížila o 64,4 procenta,“ vysvětlil Kovanda.

Oproti České republice si další státy doposud uvědomovaly význam zlatých rezerv a držely si určitě množství. „To, jaký je význam zlatých rezerv v devizových rezervách centrálních bank, jednoznačně dokládá jak množství zlata, které mají centrální banky ekonomicky vyspělých zemí ve svých rezervách, tak poměr množství zlata k celkové výši těchto devizových rezerv. Např. centrální banka USA, Fed, drží absolutně nejvíce zlata na světě, 8133,5 tuny, přičemž zlato představuje téměř 79 % devizových rezerv Spojených států. Na druhém místě světového zlatého žebříčku je Německo, které má 3363,3 tuny zlata, což představuje 75 % devizových rezerv německé centrální banky,“ uvedl pro Echo24 ředitel společnosti Zlato David Marášek.

„Význam zlata jako uchovatele hodnoty pro centrální banky v poslední době roste s tím, jak klíčové světové centrální banky, americký Fed a evropská ECB, plánují tisknout další miliardy. Právě proto roste cena zlata jako aktiva a jeho cena na londýnské burze už aktuálně překročila hranici 1800 dolarů za troyskou unci,“ dodal.

ČNB chce množství zlata udržet na určité úrovni

ČNB podle mluvčí Markéty Fišerové schválila nový postup pro držbu zlatých zásob, jehož cílem je udržet objem zlata na určité úrovni. „Nákup zlata za tímto účelem má zajistit hladkou emisi zlatých pamětních mincí a do budoucna případně umožnit plnit závazky spojené se vstupem ČR do Evropské měnové unie (převedení alikvótního množství zlata do kapitálu ECB). Podíl zlata na celkových devizových rezervách ČNB však zůstane i nadále nízký, protože ČNB tuto komoditu dlouhodobě nepovažuje za optimální nástroj pro devizové rezervy moderních centrálních bank,“ uvedla.

Tzv. Zlatý index, který vyjadřuje poměr mezi sedmdesátitunovým zlatým pokladem při vzniku samostatné ČR a aktuálním stavem zlata v devizových rezervách ČNB, tak podle výpočtů analytiků Zlato.cz meziměsíčně povyskočil z hodnoty 11,2 na 12,9 procenta.

„To, že centrální banka zvýšila své zlaté devizové rezervy o 39 000 uncí (1213 kilogramů), je dobrou a navýsost důležitou zprávou,“ uvedl ředitel společnosti Zlato David Marášek. Světová rada pro zlato (World Gold Council) považuje podle něj nákupy nebo prodeje zlata, které přesáhnou v jednom měsíci jednu tunu, za ‚význačné‘.

„ČNB od vzniku ČR až doposud zlato do svých devizových rezerv nikdy nenakoupila. Pořízení 1,2 tuny zlata představuje meziměsíčně patnáctiprocentní nárůst a zásoby zlata v centrální bance se tak vrátily na úroveň ze srpna 2018,“ upozornil.

„Navyšování zlatých zásob ČNB je chvályhodný krok, zejména vzhledem k nejistotě na světových trzích,“ řekl ČTK analytik obchodníka se zlatem Golden Gate CZ Marek Brávník. Mrzutý je podle něj ovšem fakt, že se ČNB nechová jako řádný hospodář či alespoň jako řádný investor. „Desítky tun zlata totiž ČNB prodala v době, kdy měla nakupovat. Koncem 90. let utržila ČNB za rozprodej zlatých rezerv 16 miliard Kč. Pokud by stejné množství prodávala dnes, dostala by přes 70 miliard Kč,“ dodal.

Červnová akvizice zlata do sejfů ČNB odpovídá podle Maráška aktuálním trendům chování centrálních bank. Ty totiž letos zlato mnohem více nakupují, než prodávají, přestože jeho cena atakuje hranici 1800 dolarů za unci. Za prvních pět měsíců roku podle údajů Mezinárodního měnového fondu centrální banky nakoupily přes 206 tun zlata a současně 62 tuny prodaly.

Marášek současně doufá, že ČNB bude s rozšiřováním množství zlata v devizových rezervách pokračovat alespoň ke třem procentům, což je metodikou MMF doporučený podíl zlata v celkové výši devizových rezerv centrálních bank.

Zatímco loňských a předloňských nákupů zlata centrálními bankami Polska (126 tun) a Maďarska (více než 30 tun) si kvůli jejich objemům nešlo nevšimnout, ze statistik WGC je podle něj zřejmé, že během posledních let rozšiřují zlaté poklady i další evropské státy.

ČNB měla ke vzniku republiky před 27 lety v držení 70 tun zlata v devizových rezervách, které nově vzniklému státu připadly na základě rozdělení federace. Bylo to více než dva a čtvrt milionu troyských uncí zlata. Na konci loňského roku ale bylo v zásobách ČNB už jen něco málo přes čtvrt milionu uncí, jak vyplývá z údajů centrální banky.